35 C 93/2024-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 904 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná částka představovala součet neuhrazených jízdných ve výši 4 x 15 Kč, 4 x 16 Kč, 14 x 20 Kč a přirážek k jízdnému ve výši 5 x 1 000 Kč a 17 x 1 500 Kč za jízdy žalovaného bez platné jízdenky prostředky městské hromadné dopravy provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a to dne 11. 1. 2012 v čase 6:37 na lince 7, dne 31. 1. 2012 v čase 13:16 na lince 7, dne 14. 6. 2012 v čase 11:23 na lince 7, dne 12. 7. 2012 v čase 8:29 na lince 7, dne 11. 4. 2013 v čase 3:40 na lince 18, dne 10. 7. 2013 v čase 9:18 na lince 37, dne 15. 8. 2013 v čase 8:13 na lince 40, dne 18. 11. 2013 v čase 13:11 na lince 53, dne 9. 2. 2014 v čase 8:39 na lince 17, dne 14. 7. 2014 v čase 8:14 na lince 37, dne 11. 10. 2014 v čase 9:48 na lince 7, dne 4. 11. 2014 v čase 13:12 na lince 17, dne 21. 1. 2015 v čase 7:47 na lince 17, dne 29. 1. 2015 v čase 6:53 na lince 17, dne 15. 5. 2015 v čase 16:20 na lince 17, dne 24. 9. 2015 v čase 6:33 na lince 17, dne 5. 11. 2015 v čase 6:52 na lince 54, dne 10. 3. 2016 v čase 5:32 na lince 17, dne 2. 6. 2016 v čase 9:04 na lince 45, dne 11. 10. 2016 v čase 7:07 na lince 8, dne 20. 6. 2017 v čase 9:16 na lince 8 a dne 20. 10. 2017 v čase 9:19 na lince 18. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalovaný ani přes výzvu nic nezaplatil.2. Podáním doručeným soudu dne 25. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu jízdy ze dne 20. 10. 2017, tzn. co do částky ve výši 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení, a následně podáním doručeným soudu dne 3. 9. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu jízd ve dnech 12. 7. 2012, 11. 4. 2013, 10. 7. 2013 a 15. 8. 2013, tzn. co do celkové částky 5 063 Kč s úrokem z prodlení.3. Soud proto výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Předmětem řízení tak zůstala částka 24 321 Kč s příslušenstvím, představující jízdné a přirážky k jízdnému za celkem 17 jízd žalovaného bez platné jízdenky prostředky městské hromadné dopravy provozovanými předchůdkyní žalobkyně, konkrétně dne 11. 1. 2012 v čase 6:37 na lince 7, dne 31. 1. 2012 v čase 13:16 na lince 7, dne 14. 6. 2012 v čase 11:23 na lince 7, dne 18. 11. 2013 v čase 13:11 na lince 53, dne 9. 2. 2014 v čase 8:39 na lince 17, dne 14. 7. 2014 v čase 8:14 na lince 37, dne 11. 10. 2014 v čase 9:48 na lince 7, dne 4. 11. 2014 v čase 13:12 na lince 17, dne 21. 1. 2015 v čase 7:47 na lince 17, dne 29. 1. 2015 v čase 6:53 na lince 17, dne 15. 5. 2015 v čase 16:20 na lince 17, dne 24. 9. 2015 v čase 6:33 na lince 17, dne 5. 11. 2015 v čase 6:52 na lince 54, dne 10. 3. 2016 v čase 5:32 na lince 17, dne 2. 6. 2016 v čase 9:04 na lince 45, dne 11. 10. 2016 v čase 7:07 na lince 8 a dne 20. 6. 2017 v čase 9:16 na lince 8.4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že ve dnech a v časech, které jsou předmětem žaloby, bez platné jízdenky prostředky městské hromadné dopravy necestoval. Až do roku 2015 navíc v Ostravě vůbec nežil, bydlel v Praze. Také si pamatuje, že mu někdo z auta ukradl doklady, což může vysvětlovat použití jeho občanského průkazu. Žalovaný u jednání uvedl, že ani jednu z dohod s cestujícím předložených žalobkyní nepodepsal on, podpisy určitě nejsou jeho.5. Žalobkyně se k jednání nedostavila, přičemž se omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti.6. Z listin označených jako dohoda s cestujícím (prosté kopie) soud nevzal za prokázáno, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu linkami, ve dnech a v časech specifikovaných v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku a že uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se zaplatit jízdné a přirážky k jízdnému nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. V jednotlivých dohodách jsou vždy zaznačeny údaje o žalovaném, konkrétně jméno, příjmení, datum narození, místo narození, číslo dokladu a adresa pro doručování a dále je zde uvedeno, že oprávněný zaměstnanec předchůdkyně žalobkyně zjistil, že se tento cestující neprokázal na výzvu platným dokladem, a to na linkách, ve dnech a v časech specifikovaných v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Na jednotlivých dohodách je také umístěn podpis cestujícího, soud však s ohledem na vyjádření žalovaného nevzal za prokázáno, že se jedná o podpis žalovaného a nevzal tak ani za prokázáno, že dopravními prostředky cestovala bez jízdenky skutečně osoba žalovaného.7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně soupisu pohledávek soud zjistil, že se společnost , právnická osoba, ., jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 13. 10. 2021 na postoupení pohledávek za žalovaným. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávek a z listiny označené jako výzva k zaplacení dlužných částek včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného oznámením ze dne 19. 2. 2023 vyrozuměla o postoupení pohledávek a vyzvala jej k zaplacení dluhů.8. Z listin označených smluvní přepravní podmínky soud s ohledem na níže uvedený právní závěr nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí věci.9. Na základě zjištěných skutečností soud nevzal za prokázaný skutkový stav, že žalovaný cestoval dopravními prostředky městské hromadné dopravy provozovanými společností , právnická osoba, ., bez platné jízdenky, ve dnech a v časech specifikovaných v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku, že při přepravních kontrolách na místě neuhradil jízdné ani přirážku k jízdnému a že o jízdách byly sepsány dohody s cestujícím, ve kterých se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně zaplatit vždy jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od jízdy bez platného dokladu a že dluhy uznal co do důvodu a výše. V řízení bylo toliko prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což žalobkyně žalovanému oznámila a vyzvala jej z zaplacení dluhů.10. Po takto zjištěném skutkovém stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by žalovaný ve dnech a v časech specifikovaných v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku nastoupil do dopravních prostředků provozovaných předchůdkyní žalobkyně a že by tak s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o přepravě - v případě jízd do 31. 12. 2013 dle § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a v případě jízd od 1. 1. 2014 dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nebylo tak prokázáno, že by žalovanému vznikla povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně požadovaná jízdná a přirážky k jízdnému. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesouhlasil s tím, že by dopravními prostředky cestoval, a uvedl, že dohody s cestujícím předložené žalobkyní nepodepsal, tj. popřel pravost podpisů na těchto listinách, bylo na žalobkyni, aby následně navrhla důkazy k prokázání pravosti, jelikož se jedná o soukromoprávní listiny ve smyslu § 565 odst. 1 věta prvá o. z. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a další důkazy tak nenavrhla, přestože již dříve věděla, že žalovaný s žalobou nesouhlasí. Neúčastí u jednání se žalobkyně zároveň připravila o možnost obdržet poučení soudu o nutnosti označit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a v řízení tak nebylo prokázáno, že by ve výše specifikovaných dnech a časech prostředky městské hromadné dopravy cestoval žalovaný, soud žalobu výrokem II. zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství, které sdílí osud jistiny.11. Výrokem III. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který byl v řízení úspěšný a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., se náhrady nákladů řízení vzdal.