62 C 138/2024-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem žaloby je zaplacení částky 10 628 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému ze dne 18. 7. 2013, 14. 8. 2013, 11. 12. 2013, 2. 5. 2014, 4. 4. 2016, 3. 11. 2016, 15. 11. 2017.2. Žalovaná se k podané žalobě uvedla, že její finanční situace je velmi slabá a celou částku nemůže uhradit najednou, proto žádá o povolení splátek ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že se splátkami ve výši 1 500 Kč měsíčně souhlasí.3. Po provedeném dokazování vzal soud níže uvedenými důkazy za prokázáno: žalovaná dne 18. 7. 2013 v 9:40 hodin (č. dohody I , Anonymizováno, ), dne 14. 8. 2013 v 8:11 hodin (č. dohody I , Anonymizováno, ), dne 11. 12. 2013 v 11:32 hodin (č. dohody I , Anonymizováno, ), dne 2. 5. 2014 v 16:12 hodin (č. dohody I , Anonymizováno, ), dne 4. 4. 2016 v 11:26 hodin (č. dohody , Anonymizováno, ), dne 3. 11. 2016 v 15:44 hodin (č. dohody , Anonymizováno, ), dne 15. 11. 2017 v 9:05 hodin (č. dohody , Anonymizováno, ) cestovala bez platného jízdního dokladu, přičemž se zavázal vzniklý dluh zaplatit do 15 dnů ode dne jízdy, z oznámení postoupení ze dne 19. 2. 2023, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávek vůči jeho osobě, z předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2023, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.4. Po provedeném dokazování činí soud skutkový závěr, že žalovaná cestovala dne 18. 7. 2013, 14. 8. 2013, 11. 12. 2013, 2. 5. 2014, 4. 4. 2016, 3. 11. 2016, 15. 11. 2017 bez platného jízdního dokladu. Jízdné činilo 16 Kč a 20 Kč. Za tyto přestupky byla žalované vyměřena přirážka ve výši 1 500 Kč za jízdu bez jízdního dokladu. Pravdivost skutečností uvedených v Dohodě s cestujícím vždy žalovaná stvrdila svým podpisem. Na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradila.5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . je dopravcem veřejné linkové dopravy dle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., resp. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Žalovaná nástupem do vozidla právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s touto přepravní smlouvy, čímž jí vznikla povinnost dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zejména povinnost uhradit cenu za přepravu dle platného tarifu ((§ 760 a následující občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 2550 a následující občanského zákoníku). Jelikož se žalovaná při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem, byla povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné ve výši 16 Kč a 20 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Výše přirážky vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek dopravce, a to pro každý jednotlivý případ neoprávněné jízdy. Žalovaná v souladu s § 558 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 2053 občanského zákoníku uznala svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně, má se za to, že tento dluh v době jeho uznání trval. Předmětná pohledávka byla dle § 1879 a následující občanského zákoníku postoupena na základě smlouvy ze dne 13. 10. 2021 na žalobkyni. Ta oznámila danou skutečnost žalované a zároveň ji vyzvala ke splnění povinnosti zaplatit dlužnou částku, ovšem bezvýsledně. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 10 628 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s peněžitým plněním, byla zavázána zaplatit úrok z prodlení dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., resp. č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když soud povolil žalované dlužnou částku splácet, přičemž výši a podmínky splatnosti určil výrokem rozsudku.6. Jelikož žalobkyně byla plně úspěšná, byla žalovaná ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 000 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupce ve výši 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 900 Kč dle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a hotových výdajích v paušální výši 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 300 Kč podle § 14b) odst. 5 téže vyhlášky. Soud uložil žalované s ohledem na její neúspěch ve věci zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení ve splátkách, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).