64 C 491/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“), na základě které jí vznikl závazek dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], včetně zajištění distribučních služeb, a žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou elektřinu dohodnutou cenu dle Ceníku platného v době odběru. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně v souladu se smlouvou dodávku elektřiny do shora označeného doběrného místa v období od [datum] do [datum] za cenu 22 900 Kč, na níž žalovaná ničeho neuhradila. K úhradě pohledávky pak byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ji poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřené dne [datum], že se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat žalované jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit žalobkyni sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. - z faktury [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně žalované vyúčtovala množství dodané elektřiny za období od [datum] do [datum] a nedoplatek činil částku 22 900 Kč, splatná dne [datum]. - z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné faktury po splatnosti v částce 22 900 Kč, výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalované. 5. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do shora označeného odběrného místa, a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit sjednanou cenu. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] v částce 22 900 Kč se splatností dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, do dnešního dne však ničeho nezaplatila. 6. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Po právní stránce posoudil soud věc v souladu s § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle něhož byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jež je svou povahou smlouvou kupní podle § 2079 odst. 1 o. z. Z uzavřené smlouvy vznikla žalované povinnost za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit sjednanou cenu ve výši 22 900 Kč, kterou žalobkyně žalované řádně vyúčtovala výše označenou fakturou. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částky žalobkyni zaplatila. Soud tak vzal za prokázány skutečnosti uvedené v žalobě a zavázal žalovanou k úhradě dlužné faktury částce 22 900 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná se nezaplacením dlužné částky ve lhůtě její splatnosti dle shora označené faktury dostala dnem následujícím po splatnosti do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, žalobkyni tak vůči němu vznikl v souladu § 1968 a § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl i co do požadovaného příslušenství, neboť požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 916 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí celkem částku 2 368 Kč, kterou je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT. 9. Žalovaná byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázána zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.