80 C 209/2023-60 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 17 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 11. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 957,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem 3 915 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále částky 2 975,60 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále „, Anonymizováno, “), uzavřel se žalovanou dne 16. 2. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 28. 4. 2022, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 19 600 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit 23 015 Kč spolu s příslušenstvím do 17. 5. 2022. Žalovaná nehradila sjednanou částku řádně a včas, vznikla jí proto povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a následující dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 200 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 815 Kč, paušálních náhrad nákladů upomínání ve výši 100 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny 17 200 Kč za dobu od 19. 5. 2022 do 8. 11. 2022 ve výši 957,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny 17 200 Kč ode dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. od 10. 11. 2022 do zaplacení, a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč za 1 osobní návštěvu dlužníka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení částky 2 975,60 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 17 200 Kč za každý den prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18. 5. 2022, do 7. 11. 2022. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 9. 3. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.3. Podáním doručeným soudu dne 9. 2. 2024 a opraveným podáním ze dne 26. 3. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 2 975,60 Kč, představující smluvní pokutu, co do částky 217 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, co do částky 3 915 Kč představující kapitalizovaný úrok, co do částky 957,90 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, dále co do částky 2 625 Kč na jistině a co do zákonného úroku z prodlení z částky 17 200 Kč od 10. 11. 2022 do zaplacení. Nadále tak požadovala pouze zaplacení jistiny ve výši 14 575 Kč s tím, že žalovaná na základě smlouvy čerpala částku 19 600 Kč a splatila 5 025 Kč. Soud řízení částečně zastavil v rozsahu tohoto zpětvzetí v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), když souhlas žalované s částečným zpětvzetím není třeba, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo ještě před zahájením jednání.4. K jednání nařízenému ve věci na 6. 6. 2024 se žalobkyně, její právní zástupce, ani žalovaná nedostavili. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se nedostavila bez omluvy, nepožádala o odročení jednání. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.5. Provedenými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 16. 2. 2022, smlouvou o úvěru téhož čísla ze dne 28. 4. 2022, obchodními podmínkami, výpisem z účtu č. , č. účtu, , Smlouvou o postoupení pohledávek účinnou dne 1. 1. 2022, Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 11. 2022 včetně podacího archu ze dne 24. 11. 2022, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání a výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2023 včetně podacího archu ze dne 13. 3. 2023 má soud za prokázáno, že dne 23. 12. 2021 bylo na účet právního předchůdce žalobkyně z účtu č. , č. účtu, zasláno 0,01 Kč a ve dnech 16. 2. 2022, 21. 2. 2022, 23. 2. 2022, 14. 3. 2022, 15. 3. 2022, 17. 3. 2022, 18. 3. 2022, 5. 4. 2022, 6. 4. 2022, 19. 4. 2022, 28. 4. 2022 zaslal právní předchůdce žalobkyně na stejný účet celkem částku 19 600 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně jako postupitele na žalobkyni jako postupníka a že bylo žalované toto postoupení písemně oznámeno dne 24. 11. 2022. Dne 13. 3. 2023 byla žalované zaslána výzva před podáním žaloby, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 24 145 Kč do 17. 3. 2023.6. Informací , právnická osoba, . bylo prokázáno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, v období od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2022 byla žalovaná, a dále že ve dnech 16. 2. 2022, 21. 2. 2022, 23. 2. 2022, 14. 3. 2022, 15. 3. 2022, 17. 3. 2022, 18. 3. 2022, 5. 4. 2022, 6. 4. 2022, 19. 4. 2022, 28. 4. 2022 bylo na tento účet zasláno celkem 19 600 Kč z účtu č. , č. účtu, majitele , právnická osoba7. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena platná úvěrová smlouva, kdy žádná ze smluv o úvěru nebyla žalovanou podepsána a zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít závazek prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (§ 562 odst. 1 o. z.). Soud zároveň nemá za prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy dostatečně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, neboť zkoumal pouze příjmovou stránku žalované, nikoliv však stránku výdajovou v kontextu jejích osobních poměrů, proto soud učinil závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud byl připraven žalobkyni poučen o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.8. Na základě shora uvedeného má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částku 19 600 Kč, kdy žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by byl dán titul k plnění, případně, že by tuto částku již žalobkyni zaplatila. Dále bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud tedy konstatoval, že žalobkyni náleží dle § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co bez prokázaného platného důvodu žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 575 Kč, když bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně tuto částku žalované poskytl a dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila 5 025 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalované tak činí 14 575 Kč. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 9. 3. 2023, odeslanou 13. 3. 2023, v níž byla žalované stanovena lhůta pro zaplacení do 17. 3. 2023.9. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl procesní úspěch žalobkyně a žalované takřka shodný, soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.