80 C 536/2023-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 102 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku tohoto rozsudku, s odůvodněním, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, jedná se o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3. Žalovaný coby vlastník a provozovatel neměl ode dne 9. 6. 2020 do 8. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 122 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, kdy splatnost příspěvku nastala 9. 2. 2021. Žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu tak zaslána předžalobní upomínka, avšak žalovaný ani poté neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje uhradit dlužnou částku 6 034 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. konkrétně 47 Kč x 122 dní = 5 734 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč.2. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný coby vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla neměl také v období od 20. 11. 2020 do 12. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 144 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, kdy splatnost příspěvku nastala 2. 2. 2022. Žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu zaslána předžalobní upomínka, avšak žalovaný ani poté neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje uhradit dlužnou částku 7 068 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. konkrétně 47 Kč x 144 dní = 6 768 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.4. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání, na základě předložených listinných důkazů.5. Soud má za prokázáno z osvědčení o registraci vozidla registrační značky , SPZ, , z karty vozidla a z přehledu provozovatelů tohoto vozidla, že žalovaný je od 29. 4. 2020 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, . Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 26. 11. 2020 a z výpisu sledování zásilek má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala touto výzvou žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 734 Kč a nákladů na uplatnění 300 Kč, celkem k úhradě 6 034 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla registrační značky , SPZ, v období od 9. 6. 2020 do 8. 10. 2020. Z upomínky ze dne 4. 3. 2021 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 6 064 Kč nejpozději do 19. 3. 2021. Z II. upomínky ze dne 1. 4. 2021 včetně doručenky má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 6 104 Kč nejpozději do 11. 4. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 14. 9. 2022 včetně podacího archu a výpisu sledování zásilky má soud za prokázáno, že byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky.6. Dále má soud za prokázáno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2021 a z výpisu sledování zásilky, že žalobkyně vyzvala touto výzvou žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6 768 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla registrační značky , SPZ, v období od 20. 11. 2020 do 12. 4. 2021. Z upomínky ze dne 23. 2. 2022 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 7 098 Kč nejpozději do 10. 3. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 12. 12. 2022 včetně podacího archu a výpisu sledování zásilky má soud za prokázáno, že byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky.7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je od 29. 4. 2020 vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3. Žalovaný byl vyzván výzvou žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 734 Kč za období od 9. 6. 2020 do 8. 10. 2020 a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, celkem 6 034 Kč, do 60 dnů od doručení výzvy, k zaplacení byl vyzván také upomínkou ze dne 4. 3. 2021 a II. upomínkou ze dne 1. 4. 2021, naposledy předžalobní výzvou ze dne 14. 9. 2022. Dále byl žalovaný vyzván výzvou žalobkyně ze dne 19. 11. 2021 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 6 768 Kč za období od 20. 11. 2020 do 12. 4. 2021 do 60 dnů od doručení výzvy, byl vyzván také upomínkou ze dne 23. 2. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 12. 12. 2022. Žalovaný sám netvrdil ani neprokázal, že by něčeho na předmětnou částku uhradil.8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto provozovateli výše specifikovaného motorového vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti. Žalovaný v uvedených obdobích od 9. 6. 2020 do 8. 10. 2020 a od 20. 11. 2020 do 12. 4. 2021 tuto povinnost nesplnil, kdy v daných obdobích provozoval vozidlo, k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, žalobkyně má v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku je stanovena podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. pro osobní automobily s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 na částku 47 Kč denně, za období 122 dní tak dlužná částka činí 5 734 Kč a za období 144 dní činí dlužná částka 6 768 Kč. Částka 300 Kč představuje náklady spojené s každým mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni tak v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikl nárok i na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanovuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady byly přiznány za tři úkony právní služby advokáta za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínku po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právní služby ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif), a tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. náklady právního zastoupení 1 200 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH, 21 % DPH z částky 1 200 Kč činí 252 Kč. Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 452 Kč, včetně zaplaceného soudního poplatku 800 Kč pak náklady řízení celkem činí 2 252 Kč. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednod