17 C 207/2025-45 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla postoupena pohledávka společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), postupně od společnosti , právnická osoba, IČO , IČO, a té od společnosti , právnická osoba, IČO , IČO, , původně domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) vyplaceno dne , datum, bezhotovostně na účet 11 996 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen „Poplatek“ 4 318,56 Kč a úrok 359,88 Kč se splatností do 30 dní. Celkem bylo uhrazeno 0 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 11 996 Kč s příslušenstvím, poplatek ve výši 4 318,56 Kč s příslušenstvím, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatek za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč, poplatek za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení 6 201,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částek 11 996 Kč, 359,88 Kč a 4 318,56 Kč shora od , datum, do zaplacení. Z celkové částky 25 376,37 Kč s příslušenstvím shora žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila.2. Ještě před jednáním podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně zpět žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 996 Kč od , datum, do zaplacení, částky 359,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 359,88 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, částky 4 318,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 318,56 Kč od , datum, do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, 800 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, a co do částky 6 201,93 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení. Částečné zpětvzetí shora bylo učiněno pro důkazní nouzi žalobkyně ohledně prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v rámci kontraktačního procesu předcházejícího uzavření Smlouvy s tím, nechť je zbývající nárok na vrácení částky 11 996 Kč převedené žalované, ze které nebylo žalovanou dosud ničeho splněno posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.3. O zbývající věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz ve spojení s doplněným tvrzením, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, převedl právní předchůdce žalobkyně , datum, (nikoliv tedy dne , datum, - viz negativní zpráva Banky ze dne , datum, opatřená soudem) na účet žalované částku 11 996 Kč, aniž zkoumal schopnost žalované takto poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná z této částky dosud žalobkyni ničeho nezaplatila. Na sebe navazujícími smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, , , datum, a , datum, , ve spojení se Seznamy postoupených pohledávek, právní předchůdce žalobkyně postoupil postupně pohledávku za žalovanou včetně příslušenství až na žalobkyni. Žalovaná dosud ničeho z částky shora nezaplatila, ačkoliv k tomu byla opakovaně formou SMS, emailu, písemné Výzvy ze dne , datum, a nakonec též písemné Předžalobní výzvy advokáta ze dne , datum, , předané k doručení dne , datum, dle Podacího lístku k ní, vyzývána.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 41 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (k částečnému zpětvzetí došlo nikoliv pro chování žalované viz shora), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval schopnost žalované úvěr splácet, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li by žalovaná na neplatnou Smlouvu, bylo by nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil právní předchůdce žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaná však ničeho z neplatné Smlouvy nezaplatila a není tak co započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná, a to ve výši 11 996 Kč (rozdíl mezi 11 996 Kč bezhotovostně vyplacenými a 0 Kč, když nebylo ničeho zaplaceno). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „do 7 dnů od odeslání této výzvy“ (viz lhůta k plnění v Předžalobní výzvě advokáta ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalované doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaná dle § 1968 o. z. v prodlení; nárok na úrok z prodlení však žalobkyně neuplatnila.7. Ve zbývající části 59 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo jednak přihlédnuto k tomu, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo nikoliv pro chování žalované, a jednak postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 29 6