22 C 196/2023-98 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2023 domáhala určení, že darovací smlouva ze dne 18. 3. 2013 mezi žalovaným a žalobkyní, jejíž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 25. 9. 2013 V-, č. účtu, -807, je absolutně neplatná. Dále se původně domáhala určení, že je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, adresní místo , adresa, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , a že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 180/14, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec Ostrava, katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. Dále po žalovaném požadovala vyklizení a předání tohoto pozemku a stavby. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 3. 2013 byla mezi žalobkyní (jako dárkyní) a žalovaným (jako obdarovaným) uzavřena darovací smlouva. Předmětem této smlouvy bylo darování nemovitostí shora uvedených. Účastníci se ústně dohodli, že žalobkyně bude užívat oddělenou část domu. Dne 27. ledna 2020 žalobkyně dar odvolala pro nevděk a hmotnou nouzi. Žalovaný na odvolání daru nereagoval. Ústní smlouva o právu žalobkyně doživotně darované nemovitosti užívat nebyla zakomponovaná do darovací smlouvy. Žalobkyně však při podpisu smlouvy byla ujištěna, že pokud by v budoucnu byl problém s doživotním užíváním, je možno dar odvolat. V roce 2016 se žalobkyně v tísni tohoto práva vzdala. Dále žalobkyni nebyla známa skutečnost, že ust. § 630 obč. zák. je dispozitivním. Při podpisu darovací smlouvy nebyla dárkyni přenechána kompletní darovací smlouva, kterou získala až v dubnu 2020.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 4. 2024, č. j. 22 C 196/2023-60, bylo řízení o určení vlastnictví a vyklizení nemovitostí uvedených v přechozím odstavci zastaveno. Předmětem řízení a zůstalo určení neplatnosti darovací smlouvy.3. Žalovaný namítal, že žalobkyně netvrdí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy. Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Vzhledem k tomu, že sama žalobkyně se žalobou současně domáhá určení vlastnického práva, dává tím jasně najevo, že na požadovaném určení neplatnosti darovací smlouvy nemá (nemůže mít) naléhavý právní zájem. Žalobkyně by sice mohla být s požadavkem na určení neplatnosti darovací smlouvy úspěšná, avšak pouze za předpokladu, jestliže by bylo postavení žalobkyně zpochybněno převodní smlouvou, na základě které má teprve dojít ke vkladu vlastnického práva či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru, resp. jestliže vyslovení neplatnosti takové smlouvy, podle které dosud nebyl povolen vklad do katastru, by mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobkyně. Ze skutkových tvrzení žalobkyně však vyplývá, že právní účinky vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného nastaly ke dni 25. 9. 2013 a byly v katastru nemovitostí zapsány rozhodnutím pod č.j. V-, č. účtu, -807. Za tohoto stavu věci je nepochybné, že v daném případě není možné přípustnost žaloby na určení neplatnosti darovací smlouvy dovodit.4. Předvolání k prvnímu jednání nařízenému na den 2. 10. 2024 bylo žalobkyni doručeno dne 11. 4. 2024. Zástupkyně žalobkyně, které byla udělena žalobkyní plná moc dne 23. 9. 2024, požádala o odročení jednání z důvodu mimosoudního řešení věci dne 26. 9. 2024. Žádosti bylo vyhověno a jednání odročeno. Žalovaný dne 27. 9. 2024 sdělil, že nemá zájem jednat s žalobkyní o mimosoudním vyřešení sporu, neboť otázka vlastnického práva byla mezi účastníky pravomocně vyřešena. Žádosti zástupkyně žalobkyně o odročení jednání nařízeného původně na den 28. 4. 2025 bylo vyhověno (důvod - akutní zdravotní indispozice zástupkyně žalobkyně). Žádosti zástupkyně žalobkyně o odročení jednání nařízeného původně na den 13. 8. 2025 bylo vyhověno (důvod - akutní zdravotní indispozice zástupkyně žalobkyně). Poslední žádost žalobkyně o odročení jednání byla soudu doručena dne 28. 8. 2025 ve 21:39 hodin (jednání nařízeno na následující den v 10:00 hod.). Žádost o odročení jednání žalobkyně odůvodnila ukončením zastoupení zástupkyně pro ztrátu důvěry (žalobkyně vypověděla plnou moc dne 28. 8. 2025, zasláno advokátce v 20:59 hod.).5. Soud věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalobkyně, neboť žalobkyně byla řádně předvolána k jednání a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žádost žalobkyně o odročení jednání, která byla doručena do datové schránky soudu večer před jednáním, není včasná. Před jednáním soud žalobkyni telefonicky sdělil, že jednání se bude konat. Soud poukazuje na ust. § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), podle kterého je povinností soudu postupovat bez zbytečných průtahů.6. Darovací smlouvou bylo prokázáno, že žalobkyně jako dárkyně a žalovaný jako obdarovaný uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo darování nemovitostí uvedených v odstavci 1 odůvodnění rozsudku. Žalobkyně podepsala smlouvu dne 18. 3. 2013, žalovaný dne 25. 9. 2013.7. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 23. 3. 2023 bylo prokázáno, že žalovaný je evidován jako vlastník nemovitostí uvedených v odstavci 1 odůvodnění rozsudku.8. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2021, č. j. 16 C 118/2020-222, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2023, byla žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , výměra 99 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, adresní místo , adresa, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , a že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , výměra 776 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec Ostrava, katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, a žaloba na vyklizení této nemovitosti, zamítnuta.9. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2023, č. j. 71 Co 187/2022-372, byl shora citovaný rozsudek potvrzen.10. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.11. Po právní stránce byla věc posouzena v souladu s konstantní judikaturou, na kterou soud odkazuje, následovně: naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků, a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Žaloba o určení ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. není zpravidla opodstatněná tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže například právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996 na str. 113, event. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2, ročník 2004). Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod č. 68 v sešitě č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Zamítá-li soud žalobu na určení pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. února 1997, sp. zn. 3 Cdon 1097/96, a ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné pod č. 20 a č. 21 v sešitě č. 3 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura) viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo