35 C 36/2025-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 94 731,05 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 91 341,48 Kč, dále poplatek za odeslání upomínky ze dne 4. 12. 2023 ve výši 499 Kč a poplatky za pojištění vyčerpané částky za listopad a prosinec 2023 a leden 2024 v celkové výši 2 890,57 Kč z titulu smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2021, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu prostřednictvím této karty peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a s poplatky. Žalovaný od předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím kreditní karty načerpal postupně celkem 1 114 726,94 Kč. Před poskytnutím finančních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, neplatné doklady atd.). Z výpisu z běžného účtu žalovaného ověřila jeho příjmy ve výši 65 311 Kč měsíčně. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila s účinností ke dni 27. 2. 2024. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem pouze 1 098 595,32 Kč. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny a poplatků spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny od 30. 10. 2023 do 27. 2. 2024 v kapitalizované výši 7 468,26 Kč a úrokem ve výši 23,99 % ročně z jistiny 91 341,48 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného požaduje též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 94 731,02 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný dále již nic nezaplatil ani přes výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2021 a akceptace návrhu ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému vydá kreditní kartu , Anonymizováno, karta č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 100 000 Kč a žalovaný bude poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokovou sazbou 23,99 % ročně a s poplatky dle ceníku předchůdkyně žalobkyně v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky na účet č. , č. účtu, . Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 1. 2. 2021 včetně CLB soud zjistil, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS, BRKI/NRKI, v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů a v interním Black listu s negativním výsledkem. Dále předchůdkyně žalobkyně zaznačila, že vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalovaného na běžném účtu ve výši 65 311 Kč. Z výpisů z kartového účtu za únor 2021 až únor 2024 a ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně celkem uhradil 1 098 595,32 Kč (příchozí částky označené vaše platba - děkujeme) a že žalovaný od předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím plateb kreditní kartou u různých obchodníků vyčerpal finanční prostředky v tvrzené výši 1 114 726,94 Kč (položky označené platba u obchodníka, platba u obchodníka , jméno FO, ). Z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty včetně přehledu podacích čísel soud zjistil, že dne 29. 2. 2024 předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala výzvu k okamžité úhradě dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a potvrzení úplaty soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 29. 7. 2024 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z vyrozumění o postoupení pohledávky včetně přehledu podacích čísel soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 21. 8. 2024 o postoupení pohledávky vyrozuměla. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 17. 10. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.4. Z dalších provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedený právní závěr nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému v období února 2021 až února 2024 poskytla prostřednictvím kreditní karty částku ve výši 1 114 726,94 Kč na základě smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2021. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že lustrovala žalovaného v databázích a vycházela z průměrného měsíčního příjmu ve výši 65 311 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně celkem uhradil 1 098 595,32 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 29. 2. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný dále již nic nezaplatil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o vydání kreditní karty s úvěrovým rámcem, která má povahu smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by její předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného a jeho případné další dluhy, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Samotný protokol o posouzení úvěruschopnosti řádné zjišťování majetkové situace žalovaného nedokládá, neboť z něj není patrné, že by předchůdkyně žalobkyně pečlivě zjišťovala majetkové poměry žalovaného, konkrétně především, z čeho plynou jeho příjmy, z čeho se skládají skutečné výdaje žalovaného, které jistě má minimálně na bydlení, stravování, ošacení, drogerii, léky, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za telefon, internet, vybavení domácnosti, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby apod. A rovněž nedokládá, že by předchůdk