39 C 23/2025-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se v řízení (žalobou podanou dne , datum, ) domáhá určení, že je dědicem za zákona po svém zemřelém otci , jméno FO, (dále také jen „zůstavitel“), resp. že pozůstalá manželka závětní dědička , Jméno žalované A, , není zůstavitelovým dědicem ze závěti ze dne , datum, . Zůstavitel , Jméno žalobce, , narozený , datum, , zemřelý , datum, , zanechal pořízení pro případ smrti sepsané dne , datum, formou notářského zápisu. V této listině zůstavitel povolal za dědice veškerého svého majetku svou manželku , Jméno žalované A, , a pro případ, že by tato z jakéhokoliv důvodu nedědila, povolal náhradním dědicem svou dceru , Jméno žalované B, , a dále touto listinou vydědil svého syna , tituly před jménem, , jméno FO, podle ust. § 1646 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "o. z.") z důvodu, že o něj trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako jeho syn projevovat měl, přičemž tento důvod vydědění v listině blíže rozvedl. V dědickém řízení zůstavitele , jméno FO, sp. zn. , spisová značka, bylo žalobci uloženo, aby podal u Okresního soudu v , adresa, proti závětní dědičce , Jméno žalované A, žalobu na určení, že pozůstalá manželka , Jméno žalované A, není zůstavitelovým dědicem ze závěti ze dne , datum, , a že pozůstalý syn , Jméno žalobce, je zůstavitelovým dědicem ze zákona, neboť v dědickém řízení žalobce napadl platnost závěti, když uvedl, že zůstavitel nebyl při sepisu závěti zdravotně způsobilý k pořízení závěti a listiny o vydědění. Tuto námitku již v tomto řízení nevznáší, avšak uplatňuje námitku relativní neplatnosti závěti a listiny o vydědění, neboť uvedený důvod vydědění v listině podle ust. § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., že o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, se nezakládá na pravdě. K prokázání svého tvrzení navrhl žalobce důkazy (svědecké výpovědi své manželky, svých dcer, své tchýně, SMS zprávou). Podle názoru žalobce to byl naopak zůstavitel, který neměl o kontakt se žalobcem a jeho rodinou zájem.2. Žalované navrhují žalobu zamítnout. Úvodem poznamenaly, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, které uvedl v řízení o pozůstalosti, že by zůstavitel nebyl zdravotně způsobilý závěť a listinu o vydědění ze dne , datum, sepsat a že by zde nebyl důvod pro vydědění. Žalobce k tomuto žádné důkazy nyní nepředkládá. Ve vztahu k žalované 2. pak neshledávají pasivní věcnou legitimitu, když byl žalobce vyzván k podání žaloby pouze vůči žalované 1. Námitky žalobce proti neplatnosti vydědění nelze úspěšně uplatnit v tomto řízení o určení neplatnosti závěti. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na podání této žaloby, jestliže pouze zpochybňuje důvodnost svého vydědění, avšak současně uznává platnost závěti. Domáhá se toliko svého povinného dílu, nevzniká zde spor o dědické právo, ale pouze spor o nárok nepominutelného dědice na povinný díl.3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedených listinných důkazů, na něž soud dále odkazuje, byly zjištěny následující skutečnosti.4. Účastníci učinili nesporným, že dne , datum, pořídil , Jméno žalobce, , narozený , datum, , bydliště , adresa, , závět a listinu o vydědění sepsanou notářským zápisem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem ve , adresa, , pod zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V této závěti pořizovatel povolal za dědice veškerého svého majetku svou manželku , Jméno žalované A, , a pro případ, že by tato z jakéhokoliv důvodu nedědila, povolal náhradním dědicem svou dceru , Jméno žalované B, . Dále touto listinou vydědil svého syna , tituly před jménem, , jméno FO, podle ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. z důvodu, že o něj trvale neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako jeho syn projevovat měl. Konkretizoval, že se k němu syn po dobu 19 let nehlásí, nenavštíví jej, byť bydlí nedaleko. Když s ním chtěl zůstavitel navázat kontakt, syn projevil, že s ním komunikaci navázat nechce. Zůstavitele neznají ani synovy dcery, tedy jeho vnučky.5. Z Vyrozumění o možnosti namítnout neplatnost závěti a listiny o vydědění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl soudním komisařem, jenž projednává řízení o pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, , poučen o možnosti namítnout neplatnost prohlášení o vydědění (závěti). Z odpovědi zástupce žalobce dne , datum, na toto vyrozumění adresované soudnímu komisaři soud zjistil, že žalobce uvedl, že považuje závěť za pravou, nikoliv však za platnou, a to z důvodu, že zůstavitel v době podpisu této závěti nebyl zdravotně způsobilý a neuvědomoval si, co toto právní jednání obnáší a jaké má následky. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobci bylo uloženo, aby do 3 měsíců ode dne právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v , adresa, proti žalované závětní dědičce , Jméno žalované A, žalobu na určení, že pozůstala manželka , Jméno žalované A, , není zůstavitelovým dědicem ze závěti ze dne , datum, , a že pozůstalý syn , Jméno žalobce, je zůstavitelovým dědicem ze zákona. K tomu byl vyzván z důvodu, že zpochybňoval platnost závěti a listiny o vydědění v tom směru, že podle jeho názoru nemohl zůstavitel takové jednání učinit, neboť si neuvědomoval, co obnáší a jaké nese následky. Vyvstal tak spor o dědické právo, kdy vedle sebe nemohou obstát dědické právo pozůstalé manželky a dědické právo žalobce - pozůstalého syna. Závěť nebyla zpochybněna co do pravosti, ale co do platnosti, proto byl žalobce jako zákonný dědic podle ustanovení § 1673 odst. 1 o. z. odkázán na podání žaloby podle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“).6. Ze shodných skutkových tvrzení a provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.Žalobce byl v řízení o pozůstalosti zůstavitele , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý , datum, , odkázán soudním komisařem na podání žaloby na určení, že závětní dědička není zůstavitelovou dědičkou ze závěti a že pozůstalý syn je dědicem ze zákona po zůstaviteli, neboť v pozůstalostním řízení zpochybňoval platnost závěti a listiny o vydědění sepsané formou notářského zápisu dne , datum, . V závěti a v listině o vydědění byla za veškerou dědičku zůstavitelova majetku povolána jeho manželka , Jméno žalované A, a pro případ, že by tato nedědila, ustanovil zůstavitel náhradní dědičkou svou dceru , Jméno žalované B, . Zároveň vydědil svého syna z důvodu podle ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., že o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by syn projevovat měl, přičemž tento důvod zůstavitel v listině blíže konkretizoval.7. S ohledem na právní názor soudu (vyjádřený níže) zamítl soud pro nadbytečnost následující důkazní návrhy žalobce: svědecký výslech manželky žalobce, dcer žalobce, tchýně žalobce, SMS zprávy, neboť ty by nemohly změnit rozhodnutí soudu, jelikož nesměřují k otázce posouzení sporu o dědické právo.8. Na jednání dne , datum, po poučení ze strany soudu, aby žalobce v řízení doplnil svá tvrzení a předložil důkazy, v čem shledává neplatnost závěti a listiny o vydědění, vzal žalobce zpět žalobu v části, ve které se domáhal určení, že pozůstalá manželka závětní dědička , Jméno žalované A, , není zůstavitelovým dědicem ze závěti ze dne , datum, (tomu odpovídá výrok I. rozsudku). Žalobce uvedl, že napadá „relativní neplatnost“ listiny o vydědění, neboť podle jeho názoru nebyly splněny zákonné podmínky pro vydědění. Samotnou platnost listiny (závěti a listiny o vydědění) nenapadá. Dále byl žalobce poučen, aby doplnil naléhavý právní zájem k podání žaloby na určení, že je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, . Ten žalobce spatřuje v tom, že nebyly dány podmínky pro vydědění žalobce, neboť důvod uvedený v listině o vydědění nepovažuje za pravdivý.9. Po právní stránce soud posuzoval skutkový stav následovně a aplikoval níže citovaná zákonná ustanovení.10. Podle ustanovení § 170 odst. 1 z. ř. s., v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.11. Podle ustanovení § 1650 o. z., nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.12. Podle ustanovení § 1654 odst. 1 věta první o. z., nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.13. V řízení vyšlo najevo, že žalobce nezpochybňuje platnost závěti a listiny a vydědění a pouze tvrdí, že nebyly dány důvody pro vydědění. V tomto případě pak neexistuje spor o dědické právo, ale jde výlučně o spor o to, zda byl žalobce vyděděn po právu. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (publikovaný v