54 C 201/2025-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 25. 9. 2024 uzavřela s žalovanou Smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, když po registraci ze strany žalované byla provedena kontrola jejích údajů, dokladů a bankovního účtu žalobkyní, poté byl žalované na základě její žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyní zaslán návrh smlouvy k odsouhlasení. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč vyplacením na bankovní účet č. , č. účtu, , úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč do 3. 12. 2024. Současně byla mezi stranami sjednána sankce v částce 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, žalovaná neuhradila 5 splátek, což činí celkem částku 2 500 Kč. Žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila ničeho, ani přes písemnou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 28. 4. 2025.2. Žalovaná se věci samé nevyjádřila.3. K ústnímu jednání dne 30. 9. 2025 se žádný z účastníků řízení nedostavil, pouze zástupce žalobkyně svou neúčast předem omluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti zástupce žalobkyně a účastníků řízení, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , že jako smluvní strany jsou označeny žalobkyně jako „společnost“ a žalovaná jako „klient“, předmětem smlouvy je závazek, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 5 000 Kč bezhotovostně na účet klienta dle smlouvy (č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) s tím, že jej klient vrátí do 3. 12. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně v pěti splátkách po 1 700 Kč, smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, není opatřena podpisem žalované (v místě podpisu klienta je uvedeno pouze: „Datum: 25. 9. 2014“ a „kód SMS verifikace: , Anonymizováno, “);- z Potvrzení o provedené platbě, že dne 25. 9. 2024 byla odeslána z účtu žalobkyně platba ve výši 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, ;- ze Sdělení banky (, právnická osoba, .), že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná, a že dne 25. 9. 2024 byla na účet připsána částka 5 000 Kč (2 x);- z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 4. 2025 včetně Podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ze Smlouvy o úvěru ze dne 25. 9. 2024 zástupcem žalobkyně v celkové výši 15 556 Kč, do tří dnů, výzva byla téhož dne odeslána žalované.5. Pokud soud provedl další důkazy (Listiny s názvem Payments info, kopie občanského průkazu žalované), kterými se výše podobně nezabývá a z nichž nevycházel, to proto, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že na účet žalované č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . byla dne 25. 9. 2024 připsána částka 5 000 Kč, která byla poukázána na uvedený účet z účtu žalobkyně téhož dne.7. Po právním posouzení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, nicméně tato není opatřena podpisy obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná tuto smlouvu podepsala elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení data a dodatku o SMS verifikaci, neboť samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Soud byl připraven v souvislosti s průběhem dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně procesu uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost realizace tohoto poučení.8. Soud proto uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že žalované na její účet byla bez v řízení prokázaného právního důvodu poukázána částka 5 000 Kč, žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „o. z.“) a podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., ve spojení s ustanovením § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakoukoliv částku žalobkyni již zaplatila, ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby, proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 5 000 Kč, a vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. také zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 16. 7. 2025, což je (v návaznosti na doručení žaloby žalované) první prokázaný den prodlení žalované a ohledně všech zbývajících nároků požadovaných na podkladě předmětné smlouvy, soud žalobu zamítl (výrok II.).9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, s ohledem na jejich částečný procesní úspěch i neúspěch ve věci.10. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky.