62 C 199/2025-59 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu 1. 7. 2025 se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud žalovanou zavázal zaplatit částku 40 100 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svou vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky 20. 3. 2023, 23. 3. 2023, 30. 3. 2023, 3. 4. 2023, 17. 4. 2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalované úvěr 20. 3. 2023, 23. 3. 2023, 30. 3. 2023, 3. 4. 2023, 17. 4. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením VS , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 14. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce z 14. 10. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 10. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně. Předmětem návrhu je pohledávka v celkové výši 28 000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 12 100 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě uvedla, že je pravdou, že od žalobkyně obdržela částku 20 000 Kč, v té době měla příjem, což doložila, měla dvě vyživovací povinnosti, byla samoživitelkou, pobírala příspěvek na bydlení, což také uvedla, také sdělila, že byla tři roky po insolvenci. V té době měla ještě tři další půjčky, které musela splácet, což také žalobkyni sdělila Své výdaje však žádným způsobem žalobkyni nedokládala, k tomu ani vyzvána nebyla. Na její účet byla dne 20. 3. 2023 zaslána částka 5 000 Kč, 23. 3. 2023 částka 3 000 Kč, 30. 3. 2023 částka 3 500 Kč, 3. 4. 2023 částka 2 000 Kč a 17. 4. 2023 částka 6 500 Kč. Na číslo účtu dle smlouvy uhradila 14. 5. 2023 částku 3 540 Kč, 13. 6. 2023 částku 7 800 Kč, 17. 7. 2023 částku 8 207 Kč, tj. 21 547 Kč, dále v roce 2024 zaplatila 13. 8. 2024 částku 1 500 Kč, 16. 10. 2024 částku 1 500 Kč. 12. 11. 2024 částku 1 500 Kč a 19. 1. 2025 částku 500 Kč, tj. celkem 26 547 Kč. Tyto platby také žalovaná doložila výpisy z jejího účtu.3. K ústnímu jednání se dne 18. 11. 2025 se žalobkyně nedostavila, svou nepřítomnost u jednání omluvila, proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu.4. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ z 20. 3. 2023, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Dále soud nevzal za prokázané odeslání listiny „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ z 14. 10. 2023 do dispoziční sféry žalované, kdy v tomto směru nebylo označeno ani doloženo ničeho. Soud dále nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru ničeho nedoložila. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.5. Soud vzal za prokázané poskytnutí finančních prostředků žalované žalobkyní 20. 3. 2023 ve výši 5 000 Kč, 23. 3. 2023 ve výši 3 000 Kč, 30. 3. 2023 ve výši 3 500 Kč, 3. 4. 203 ve výši 2 000 Kč, 17. 4. 2023 ve výši 6 500 Kč, na její účet v celkové výši 20 000 Kč. Z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, vzal za prokázané, že žalovaná uhradila na účet žalobkyně č. , č. účtu, částku 3 540 Kč dne 13. 4. 2023, 7 800 Kč dne 14. 5. 2023, 8 207 Kč dne 13. 6. 2023, 2 000 Kč dne 17. 7. 2023, dále zaplatila dne 13. 8. 2024 částku 1 500 Kč, 16. 10. 2024 částku 1 500 Kč, 12.11. 2024 částku 1 500 Kč a 19. 1. 2025 částku 500 Kč, a to na účet zástupce žalobkyně. Rovněž vzal za prokázané odeslání předžalobní výzvy žalované 14. 6.2025.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právním posouzení skutkového stavu soud konstatuje, že žalobě nebylo možno vyhovět. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu,