22 C 503/2025-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 37 499,54 Kč s příslušenstvím. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 39 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni. Úvěr byl žalovanému vyplacen bezhotovostně ve výši 7 900 Kč, ve výši 9 000 Kč a ve výši 100 Kč, to vše dne 3. 2. 2025. Žalovaný dluží žalobkyni částku 36 649,61 Kč, která se skládá z jistiny 16 999,99 Kč, poplatku 337,99 Kč, smluvního úroku 18 901,11 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 80,52 Kč a poplatku za službu „Presto“ 330 Kč.2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.3. Listinou označenou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 3. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku do výše 39 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnutou částku a poplatky ve splátkách do 21. 7. 2026. Na konci listiny je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2025-02-03 Klient“.4. V listině označené Autorizace ověření totožnosti je uvedeno „ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu. Protiúčet: , Jméno žalovaného, , číslo účtu č. , č. účtu, , Datum: 2025-01-27“.5. Zprávou banky bylo prokázáno, že v březnu 2025 byl žalovaný majitel účtu č. , č. účtu, a na tento účet byly v uvedeném měsíci připsány částky 7 900 Kč, 9 000 Kč a 100 Kč, pod variabilním symbolem 25231235.6. Přehledem bankovních transakcí vyhotovených žalobkyní bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně byly na účet č. , č. účtu, převedeny dne 3. 2. 2025 částky ve výši 7 900 Kč, 9 000 Kč a 100 Kč.7. Předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2025 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně ho vyzvala k úhradě částky 38 728,74 Kč (smlouva č. , hodnota, ) do 3 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 10. 2025 (prokázáno potvrzením společnosti ZPC Group, s. r. o.).8. Soud neprovedl důkaz Souhlasem se zpracováním osobních údajů, Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Identifikovanými příjmy, Posouzením úvěruschopnosti, Přehledem bankovních transakcí, Obchodními podmínkami, Předpisem denních splátek a Informací pro spotřebitele pro nadbytečnost, neboť údaje rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora uvedenými důkazy. Z výzvy ze dne 4. 6. 2025 soud zjištění neučinil, protože nebylo prokázáno, že byla adresována a odeslána žalovanému.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč dne 3. 2. 2025. Dne 14. 10. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 38 728,74 Kč do tří dnů.10. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Z listiny „Autorizace ověření totožnosti“ nelze učinit zjištění, že se vztahuje k předložené Smlouvě a vyjadřuje vůli žalovaného Smlouvu uzavřít. Nebylo prokázáno, že Smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku 17 000 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil, že vrátil požadovanou jistinu 16 999,99 Kč, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni částku 16 999,99 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím lhůty uvedené v předžalobní výzvě. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) proto byl přiznán ode dne 21. 10. 2025 ve výši 11,50 % ročně. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud žalobu částečně zamítl (II. rozsudku).11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně převážně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.13. Podle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla žalobkyni vrácena část soudního poplatku (zaplacen ve výši 1 500 Kč) ve výši 500 Kč. Předmětem řízení byla jistina 18 598,43 Kč, platební rozkaz nebyl vydán, soudní poplatek tedy činil 1 000 Kč podle ust. Položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků.