25 C 17/2026-9 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou, došlou soudu dne 29. 8. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 722 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 23. 3. 2023, splatnost výzvy nastala dne 2. 7. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu: SPZ: , SPZ, , VIN:, VIN kód, , druh vozidla: nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu: , IBAN, (dále jen „Vozidlo“) nebylo v období od 22. 9. 2022 do 26. 1. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobkyně vyzvala dne 23. 3. 2023 žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 10 922 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona – těchto bylo celkem , hodnota, - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen „Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí částku ve výši 86,00 Kč. Žalobkyně dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a Vyhlášky, jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. K opakovaným výzvám žalovaný uhradil pouze část dlužné částky ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit dlužný příspěvek ve výši 10 422 Kč, dlužné náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následující po splatnosti až do zaplacení. Žalobkyně, prostřednictvím právního zástupce, tedy zaslala žalovanému dne 23. 4. 2025 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř.2. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Z listinných důkazů předložených žalobcem pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: K nákladnímu automobilu jinému než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , nebylo v období od 22. 9. 2022 do 26. 1. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení, kdy vlastníkem/provozovatelem vozidla byl v předmětném období žalovaný. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za předmětné období v celkové výši 11 222 Kč (včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč), kdy splatnost byla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy a nastala 2. 7. 2024, žalovaný uhradil toliko částku 500 Kč.4. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu mezi účastníky podle § 1 a § 4 Zákona a dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V řízení bylo žalobkyní osvědčeno, kdy žalovanou stranou to nebylo nikterak zpochybněno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem nákladního automobilu jinému než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž k tomuto provozovanému vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Ve smyslu § 4 odst. 1 Zákona pak vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, přičemž celková výše tohoto plnění 11 222 Kč je dána ustanovením § 4 odst. 3, odst. 4 Zákona, představujícím jednak denní sazbu příspěvku za období od 22. 9. 2022 do 26. 1. 2023 dle § 2 odst. 1 písm. o) Vyhlášky ve výši 10 922 Kč (127 dní x 86 Kč) a rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku (práva) žalobce vůči žalovanému představující částku 300 Kč dle § 2a Vyhlášky, kdy žalovaný uhradil toliko částku 500 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neprokázal, že by na celkovou dlužnou částku žalobci cokoliv uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož žalovaný se dostal s neplacením svého závazku vůči žalobci do prodlení, soud jej v souladu s ustanovením § 1968, § 1970 občanského zákoníku zavázal žalobkyni zaplatit úroky z prodlení, když jejich výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a splatnost pak v souladu s § 4 odst. 7 Zákona.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení včetně po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), náhrada hotových výdajů za tři úkony učiněné do zahájení řízení včetně po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT a 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení o jeho registraci. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b AT, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.6. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.