30 C 61/2026-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 2. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 14 326 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném , Anonymizováno, soudem v , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČO , Anonymizováno, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 18. 1. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 10 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 10 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 27. 4. 2025. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se dostala prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 3 826 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 14 326 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 500 Kč a ze smluvního úroku 3 826 Kč nejpozději splatných dne 27. 4. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno v úvodních ustanoveních smlouvy na straně 1. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaná byla povinna se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaná shora uvedenými kroky uzavřela s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 18. 1. 2025 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu č. , var. symbol, . Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne vrácen. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 9. 2025. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast u jednání neomluvila a ani jinak se ve věci nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2025, výpisy z účtu, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.4. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2025 soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovanou. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako dlužník. Předmětem smlouvy je závazek úvěrující, že poskytne dlužníku peněžní prostředky do výše 10 000 Kč na bankovní účet s tím, že dlužník poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli nejpozději do 27. 4. 2025. Dlužník se dále zavázal zaplatit věřiteli sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu soud zjistil, že předchůdce žalobkyně poukázal na bankovní účet označený jménem a příjmením žalované dne 18. 1. 2025 platbu ve výši 10 000 Kč a dne 19. 2. 2025 platbu ve výši 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalované oznámena. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila a žalované odeslala písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky.5. Soud po provedeném dokazování nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou stranou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o úvěru“, nicméně tato listina nebyla řádně opatřena podpisem žalované; z této listiny se uzavření smlouvy se žalovanou stranou nepodává, v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované strany. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. Z provedených důkazů však vzal soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované celkem 10 500 Kč převodem na její bankovní účet.6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.7. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace tzv. na dálku. V předložené listině nazvané smlouva o úvěru bylo v místě podpisu žalované uvedeno pouze její vytištěné jméno a příjmení. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalované, neboť toto samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.