39 C 392/2025-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhá určení, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla značky , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „vozidlo“). Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 8. 2024 uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na předmětné vozidlo, kdy vlastnické právo na vozidlo přešlo na žalovaného zaplacením kupní ceny a předáním vozidla. Žalovaný nezajistil přepis předmětu koupě v registru vozidel v zákonné lhůtě, tj. ve lhůtě deseti dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Žalobkyni tak svědčí naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem vozidla, neboť je stále vedena v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla, i když tento údaj neodpovídá skutečnému stavu. Žalobkyně zaslala dne 2. 10. 2024 žalovanému výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Žalovaný na výzvu nereagoval a o zápis změny nepožádal.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Před zahájením jednání žalobkyně vzala žalobu zpět co do uložení povinnosti žalovanému provést převedení vozidla. Soud proto v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil, přičemž souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť bylo učiněno ještě před zahájením jednání.4. Ve věci nařídil soud první jednání na den 6. 1. 2026. K tomuto jednání byl žalovaný řádně a včas předvolán. Žaloba a předvolání k jednání, včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání, mu byly řádně doručeny dne 22. 12. 2025, tedy více než deset dnů přede dnem jednání, které se ve věci konalo. Při jednání konaném dne 6. 1. 2026, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.6. Soud konstatuje, že podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručena do vlastních rukou více než deset dnů přede dnem, kdy se ve věci konalo první jednání, v předvolání byl žalovaný poučen o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. K návrhu žalobkyně tak soud pokládal tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, žaloba obsahuje vylíčení veškerých rozhodujících skutečností a nárok žalobkyně není v rozporu s právními předpisy. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. , spisová značka, tento rozsudek pro zmeškání neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu, neboť soud není v případě tohoto procesního institutu povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu.7. Soud proto výrokem I. rozsudku určil, že žalovaný je vlastníkem vozidla , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, jež měla ve věci plný úspěch se náhrady nákladů řízení vůči žalovanému při jednání výslovně vzdala, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).9. Dále byla žalovanému (výrokem IV. rozsudku) uložena povinnost zaplatit státu soudní poplatek, od něhož byla žalobkyně plně osvobozena, tedy částku 2 000 Kč, a to v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalovaný byl v řízení zcela neúspěšný (podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen).10. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.11. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b o. s. ř.