40 C 187/2025-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 3. 2025 ve znění pozdějších změn a doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 021,66 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen „banka“) uzavřela s žalovaným dne 9. 1. 2024 smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy banka posoudila úvěruschopnost žalovaného, když při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným v Návrhu na uzavření smlouvy. Veškeré dostupné informace banka kontrolovala v interních a externích databázích. Žalovaný z předmětného úvěru vyčerpal 9 934,66 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla úročena sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho, a proto banka dopisem ze dne 18. 6. 2024 přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 9 934,66 Kč, poplatků ve výši 1 087 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 945,46 Kč za dobu od 14. 3. 2024 do 14. 6. 2024. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se nevyjádřil.3. K jednání se žádný z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.5. Dne 2. 12. 2022 uzavřel žalovaný s , právnická osoba, . Smlouvu o zřízení služeb přímého bankovnictví, na jejímž základě banka zavázala poskytovat žalovanému služby přímého bankovnictví v rozsahu stanoveném Produktovými podmínkami. Pro přístup ke Službám přímého bankovnictví se smluvní strany zavázaly využívat elektronické identifikační prostředky, tj. v čl. V. sjednané klientské číslo a RB klíč (zjištěno ze Smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví). Téhož dne spolu banka s žalovaným uzavřela i smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se banka zavázala poskytovat žalovanému služby běžného účtu v českých korunách, spořícího účtu a debetní karty (zjištěno ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších službách). Žalovaný téhož dne poskytl bance své osobní údaje (zjištěno z Údajů klienta) a kopii svého občanského průkazu (zjištěno z kopie OP žalovaného).6. Dne 9. 1. 2024 žalovaný požádal banku o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem 10 000 Kč. (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, ). Banka návrh žalovaného akceptovala (zjištěno z Akceptace Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, ). Banka poskytla žalovanému dne 9. 1. 2024 základní informace týkající se sjednaného úvěru ke kreditní kartě (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve formě kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, ). V žádosti žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem 35 000 Kč, výdaji na bydlení 11 000 Kč, výdaji na živobytí 5 000 Kč a rodinnými a ostatními náklady 1 000 Kč. Žádost byla bankou posouzena dne 9. 1. 2024 s tím, že se jednalo o předschválenou nabídku s celkovou pravděpodobností splácení úvěru 99,41 % (zjištěno z Přílohy 1). Z listiny Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že banka dne 9. 1. 2024 žádal žalovaný o kreditní kartu pod číslem žádosti 6100019013 s limitem 10 000 Kč. Součástí tohoto protokolu jsou vstupní informace dle Přílohy 1, které žalovaný v žádosti bance deklaroval zadáním do formuláře banky. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito standardních schvalovacích postupů, které zde banka podrobně rozepsala. Příjmy žadatele o úvěr byly ověřeny statistickým modelem, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů započítán byl příjem 34 641 Kč. Deklarované výdaje oproti uvedeným údajům banka navýšila a zohlednila výdaje ve výši 18 218 Kč. Banka neměla pochybnost o schopnosti klienta úvěr splácet, a proto podle odpovídající úvěrové politiky banky a v souladu s ní dne 19. 1. 2024 rozhodla, že žádost schvaluje.7. Z výpisu z kartového účtu za období 12. 1. 2024 - 14. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný v tomto období čerpal úvěr ve výši 9 934,66 Kč a byl mu naúčtován poplatek 89 Kč za výběr. V následujících zúčtovacích obdobích byly žalovanému účtovány pouze úroky a poplatky, tj. úrok 347,19 Kč (zjištěno z výpisu z kartového účtu za období 14. 2. 2024 - 14. 3. 2024), úrok 194,89 Kč a poplatek za zaslání první upomínky 499 Kč (zjištěno z výpisu z kartového účtu za období 14. 3. 2024 – 12. 4. 2024), úrok 215,05 Kč a poplatek za zaslání druhé upomínky 499 Kč (zjištěno z výpisu z kartového účtu za období 12. 4. 2024 – 14. 5. 2024) a úrok 208,33 Kč (zjištěno z výpisu z kartového účtu za období 14. 5. 2024 – 14. 6. 2024). Stejné skutečnosti soud zjistil i ze Souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty.8. Dopisem ze dne 22. 3. 2024 banka žalovaného upozornila na neuhrazenou pravidelnou měsíční splátku a vyzvala jej k zaplacení částky 343,66 Kč do 29. 3. 2024 (zjištěno z Upozornění na neuhrazenou splátku). Dopisem ze dne 22. 3. 2024 banka vyzvala žalovaného k zaplacení částky 1 010,85 Kč do 20. 4. 2024 (zjištěno z 2. výzvy k úhradě). U žádného z těchto dopisů soud nevzal za prokázáno jejich odeslání žalovanému. Dopisem ze dne 20. 6. 2024 banka prohlásila všechny závazky žalovaného ze smlouvy o vydání kreditní karty za splatné ke dni 18. 6. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 11 987,12 Kč. Dopis byl odeslán žalovanému dne 20. 6. 2024 (zjištěno z listiny Okamžitá splatnost kreditní karty ve spojení s Přehledem podacích čísel).9. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve , právnická osoba, . na společnost , Anonymizováno, (zjištěno z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek č. 12/2023/11 včetně Přílohy č. , hodnota, a Potvrzení úplaty). O postoupení pohledávky vyrozuměla banka žalovaného dopisem ze dne 16. 12. 2024, který byl odeslaný žalovanému dne 30. 12. 2024. Společnost , Anonymizováno, následně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2024/1 včetně Přílohy č. , hodnota, ). Dopisem ze dne 15. 1. 2025 společnost , Anonymizováno, , a.s. oznámila žalovanému, že jeho pohledávku postoupila na žalobkyni (zjištěno z Oznámení postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025). Výzvou z téhož dne vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 17 359,87 Kč, a to do sedmi dnů od odeslání této výzvy (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu). Oba dopisy byly žalovanému odeslány dne 16. 1. 2025 (zjištěno ze Seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev).10. Žádná skutková zjištěno z důvodu nadbytečnosti soud nečinil z Všeobecných obchodních podmínkách, Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby a Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet. Případná skutková zjištění totiž nemohla mít žádný vliv na níže uvedené právní hodnocení věci.11. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).12. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plněn