54 C 409/2025-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 500 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 31. 3. 2025 uzavřela s žalovaným Smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, když po registraci ze strany žalovaného byla provedena kontrola jeho údajů žalobkyní, pokud žalovaný nesouhlasil s nahlédnutím na účet, byl za účelem ověření majitele účtu povinen zaslat verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, tím žalovaný zahájil krok vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Poté žalovaný žalobkyni zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, žalobkyně mu v rámci webového rozhraní zaslala návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 31. 3. 2025 převodem na účet č. , č. účtu, . Úvěr se žalovaný zavázal splatit do 8. 6. 2025. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky se žalovaný zavázal zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, což činí celkem částku 2 500 Kč. Dle smluvních ujednání má žalobkyně také právo na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč. Žalovaný žalobkyni na svůj dluh dosud ničeho neuhradil, ani přes písemnou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 12. 8. 2025. Žalovanou částku tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč.2. K ústnímu jednání dne 4. 3. 2026 se nikdo nedostavil, pouze zástupce žalobkyně neúčast žalující strany předem omluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce, a rovněž i žalovaného, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.).3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , že jako smluvní strany jsou označeny žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek, že žalobkyně poskytne klientovi úvěr ve výši 20 000 Kč bezhotovostně na účet klienta dle smlouvy (č. účtu , č. účtu, ) s tím, že jej klient vrátí do 8. 6. 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, v pěti splátkách po 6 800 Kč, smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, není opatřena podpisem žalovaného (u jeho jména je pouze uveden údaj o datu 31. 3. 2025 a kód SMS verifikace: , Anonymizováno, );- z Potvrzení , Anonymizováno, , a. s. o provedené platbě, že dne 31. 3. 2025 byla odeslána z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, platba ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, ;- ze Sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 1. 2026, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, k 31. 3. 2025 evidují příchozí platbu ve výši 20 000 Kč odesílatele , Anonymizováno, , a. s.;- z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2025 včetně Potvrzení o podání, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 57 000 Kč zástupcem žalobkyně do tří dnů, výzva byla dne 14. 8. 2025 odeslána žalovanému.4. Pokud soud provedl další listinné důkazy, kterými se výše podobně nezabývá a z nichž nevycházel, to proto, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že na účet žalovaného č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . byla 31. 3. 2025 připsána částka 20 000 Kč, která byla poukázána 31. 3. 2025 na uvedený účet z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, , a. s.6. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, nicméně tato nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení žalovaného a dodatku o SMS verifikaci, to samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Povinnost tvrzení a důkazní o uzavření smlouvy o úvěru a s jakým obsahem, jakým způsobem proběhla kontraktace, a že byl úvěr žalovanému poskytnut, nese v plném rozsahu žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s průběhem dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně procesu uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost realizace tohoto poučení.7. Soud proto uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému na jeho účet byla, bez v řízení prokázaného právního důvodu, poukázána částka 20 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „o. z.“) a podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný částku 20 000 Kč nezaplatil ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby, proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 20 000 Kč, a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. také zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 4. 2. 2026, což je (v návaznosti na doručení žaloby žalovanému) první prokázaný den prodlení žalovaného. Před uvedeným datem nebylo prokázáno prodlení žalovaného, neboť u zásilky obsahující předžalobní výzvu bylo prokázáno odeslání zásilky, nikoliv však dojití, tedy že by se zásilka dostala do dispoziční sféry žalovaného. Úrok z prodlení požadovaný nad rámec úroku z prodlení uvedeného ve výroku ad I. proto soud zamítl, stejně tak zamítl žalobu i v rozsahu nároků požadovaných nad rámec poskytnuté jistiny (poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta vč. úroku z prodlení).8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, s ohledem na jejich částečný procesní úspěch i neúspěch ve věci.9. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky.