59 C 293/2025-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 15 057,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2024 uzavřené mezi žalovaným a Raiffiesenbank a.s (dále jen „banka“) na základě, které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl žalovanému poskytnut po posouzení úvěruschopnosti žalované bankou. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a banka úvěr zesplatnila. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 059,59 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 200,08 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 379,77 Kč a dlužné poplatky ve výši 998 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z , právnická osoba, . na I-XON a.s. a dále z I-XON a.s. na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dluhu naposledy předžalobní výzvou, avšak žalovaný doposud ničeho na svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené Návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 4. 4. 2024 a z akceptace návrhu z téhož dne, že banka se zavázala půjčit žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 942 Kč (celkem měl žalovaný zaplatit 22 588,20 Kč), roční úrok byl sjednán ve výši 42,90 % ročně. Návrh na uzavření smlouvy byl podepsán žalovaným elektronicky,-z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, že se jedná o záznam schvalovacího procesu půjčky žalovaného, obecný popis, co banka ověřuje a dále konkrétní údaje týkající se žalovaného, že byl negativního záznamu v registru BRKI/NRKI, SOLUS, byl vyhodnocen s vysokou mírou pravděpodobnosti splácení úvěru. Deklarovaný příjem 34 000 Kč banka ověřila pomocí komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy podle osobních parametrů klienta. Z důvodu obezřetnosti banka navýšila deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti. Zohlednila celkové výdaje 32 976 Kč, Podle vyhodnocení banky klientovi zbývalo 1 024 Kč na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje, a byl tedy schopen půjčku splácet,- z výpisu minutové půjčky, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, a že v období od 4. 5. 2024 do 1. 2. 2025 žalovaný splatil částku v celkové výši 2 996,40 Kč,- z výpisu z účtu č. , č. účtu, , že na tento účet byla dne 4. 4. 2024 připsána částka ve výši 15 000 Kč, a že k účtu měl dispoziční oprávnění žalovaný,- z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 13. 10. 2021 mezi , právnická osoba, . (právní předchůdkyně , právnická osoba, .), že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní banky smlouvu o poskytování bankovních služeb a byl mu založen běžný účet,- z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2023 vč. Dodatku z 15. 2. 2024, ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 4. 2025 vč. Přílohy 1 (seznam postoupených pohledávek), že pohledávka byla postoupena z , právnická osoba, . na I-XON a.s. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 7. 5. 2025 vč. Přílohy (seznam postoupených pohledávek) pak soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla z obchodní společnosti z I-XON a.s. postoupen na žalobkyni. Z dopisů o oznámení postoupení pohledávky vč. Potvrzení o odeslání ze dne 22. 5. 2025 (přehled podacích čísel) soud zjistil, že banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na I-XON a.s., a dále že obchodní společnost I-XON a.s. oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.- z předžalobní výzvy ze dne 10. 6. 2025 vč. potvrzení o jejím podání ze dne 12. 6. 2025, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 25045,83 Kč do tří dnů, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.5. Pokud soud provedl další důkazy (zejména čtením listin – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky, fotografie občanského průkazu žalovaného, výpis z běžného účtu, produktové podmínky pro osobní úvěry, prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovacího závazku a výzva k uhrazení dluhu), přehled podacích čísel ze dne 5.5. 2025), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Banka, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně, se dne 4. 4. 2024 dohodla s žalovaným, že mu poskytne částku 15 000 Kč, která byla převedena bezhotovostně na účet žalovaného, kterou měl následně žalovaný žalobkyni s dalšími poplatky vrátit. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 2 996,40 Kč. Pohledávka byla následně platně převedena na žalobkyni a postoupení bylo řádně oznámeno žalovanému. Žalovaný byl proto dne 10. 6. 2025 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů s tím, že výzva byla dne 12. 6. 2025 zaslána na adresu žalovaného.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi žalovaným a bankou byla dne 4. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Banka, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.14. Banka své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak ze žádných listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze zjistit (potažmo ověřit) relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného za delší časové období. Žalobkyní předložené listiny „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“, a „výpis z běžného účtu za měsíc březen 2024“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného prokázat. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř