59 C 84/2026-26 – Okresní soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2026:59.C.84.2026.1
Datum: 2026-05-29
Předmět: o 29 263 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 29 263 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 263 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, když částku ve výši 27 500 Kč poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet a částku ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokovým příslušenstvím vrátit, celkem částku ve výši 46 000 Kč ve 40měsíčních splátkách po 1 150 Kč, přičemž první splátka připadala na den 20. 10. 2024. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když byly vyžádány zejména jeho výplatní pásky u zaměstnavatele a provedena šetření v příslušných registrech. Žalovaný však sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas (uhradil toliko 11 501 Kč), pročež žalobkyně úvěr ke dni 25. 10. 2025 zesplatnila a požaduje krom úrokového příslušenství částku 26 461 Kč (představující zesplatněnou část jistiny ve výši 23 012 Kč a neuhrazené dlužné splátky ve výši 3 449 Kč), účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč (tj. 100 Kč za každou odeslanou upomínku), dluh na úrocích ve výši 1 651 Kč, smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (tj. 3 x 499 Kč za každé prodlení se splátkou úvěru) a smluvní pokutu ve výši 1 005 Kč (tj. 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za dobu od 26. 10. 2025 do 2. 12. 2025). Žalovaný na dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ke dni podání žaloby ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, kteří se k jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast prostřednictvím zástupce omluvila.4. Soud po provedeném dokazování vzal za prokázané následující skutečnosti:- z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně příloh č. , hodnota, -2 a potvrzení o provedené transakci ze dne 5. 9. 2024, že v této listině je žalovaný označen jako „zákazník“ jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP a jeho platností, adresou a číslem účtu. V listině se účastníci dále dohodli tak, že žalobkyně poskytne žalovanému částku 30 000 Kč převodem na účet a žalovaný tuto částku s úrokovým příslušenstvím žalobkyni vrátí, a to celkem 46 000 Kč ve 40měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč. Listina byla podepsána zákazníkem verifikační platbou ve výši 1 Kč, jež byla zaúčtována ve prospěch účtu žalobkyně dne 4. 9. 2025.- z čestných prohlášení žalovaného o výdajích, příjmech a závazcích, že v těchto je uveden čistý měsíční příjem žalovaného v částce 37 000 Kč, výdaje na bydlení v částce 9 155 Kč a výdaje na splátky úvěru 0 Kč; dále v těchto žalovaný uvedl, že je ženatý, že vůči němu není vedeno exekuční řízení a není v úpadku.- z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti zákazníka, že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalovaného uvedeny mimo jiné tyto údaje: Ins. rejstřík zákazníka – OK, příjmy zákazníka 37 353 Kč; příjmy domácnosti 0 Kč; bydlení v podnájmu, výdaje na bydlení – 9 155 Kč; měsíční splátky úvěrů – 0 Kč; nezabavitelná částka zákazníka – 22 233 Kč; Hodnocení (scoring zákazníka) – Ano.- z výplatních lístku žalovaného u společnosti , právnická osoba, , že za měsíc červen 2024 žalovaný obdržel mzdu ve výši 43 865 Kč a za měsíc červenec 2024 mzdu ve výši 33 131 Kč.- z výpisu z centrální evidence exekucí, že proti žalovanému není vedeno exekuční řízení.- z výpisu z insolvenčního rejstříku, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení.- z listiny označené Bonita smlouvy, že žalovaný uhradil 11501 Kč.- z potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 9. 2024, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč a téhož dne částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele č. , č. účtu, .- z listiny označené Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, a předžalobní výzva ze dne 25. 10. 2024 včetně podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do sedmi dnů od odeslání výzvy; výzva byla zaslána na adresu žalovaného dne 25. 12. 2024.- z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , že v období 1. 7. – 31. 7. 2024 bylo na účet žalovaného připsáno celkem 111 647 Kč a odepsáno 111 265,75 Kč, konečný zůstatek činil 381,25 Kč. V měsících 3-6/2024 jsou evidovány příchozí platby na účet od společnosti , právnická osoba5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – e-mail žalobkyně o schválení úvěru, tabulka umoření, záznamy žalobkyně, prohlášení samostatného zprostředkovatele, upomínky včetně seznamu a přehledu odeslaných upomínek, čestné prohlášení zaměstnance žalobkyně, výše normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2024, výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu - domácí pojetí, statistika rodinných účtů), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud poté nepřistoupil k navrženému důkazu žalobkyně, a sice výslechu zaměstnance , jméno FO, , narozeného 13. 2. 1983, z důvodu nadbytečnosti s přihlédnutím k zásadě procesní ekonomie.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 5. 9. 2024 dohodl s žalobkyní po uhrazení verifikační platby ve výši 1 Kč tak, že mu žalobkyně poskytne částku 30 000 Kč s tím, že část ve výši 27 500 Kč bude bezhotovostně převedena na účet žalovaného a část ve výši 2 500 Kč poskytnuta bezhotovostním převodem na účet zprostředkovatele, žalovaný se pak zavázal celkovou poskytnutou částku vrátit společně s úrokovým příslušenstvím žalobkyni; žalovaný žalobkyni oproti obdržení peněž doposud uhradil 11 501 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, zejména co do pravidelných měsíčních výdajů, zda žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit; žalobkyně vyzvala žalovaného dne 25. 10. 2024 k zaplacení žalované částky do sedmi dnů od odeslání výzvy.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Bylo prokázáno, že dne 5. 9. 2024 byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to za použití technických prostředků komunikace na dálku (verifikační platby) ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Žalobkyně tuto smlouvu uzavřela jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým bylo poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také shora citovaná u

Citovaná ustanovení

§ 2 (257/2016 Sb.)§ 87 (262/2006 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)