16 C 217/2020-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 10 140 Kč s příslušenstvím s tím, že je příspěvkovou organizací založenou [název]. Dne [datum] uzavřel s oběma žalovanými smlouvu o poskytování sociální služby v [název] domě [obec], a to na dobu určitou od uzavření smlouvy do [datum]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí pobytové služby žalovaným a nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], v [název] domě [ulice a číslo], [část obce] na přechodnou dobu coby osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí, sociální poradenství a poradenství v oblasti vzdělávání, pracovně-výchovné a výtvarné činnosti pro děti a zprostředkování navazujících sociálních služeb. Dodatkem č. 1 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 2 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 3 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 4 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 5 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 6 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 7 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 8 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 9 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 10 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Dodatkem č. 11 byla prodloužena platnost smlouvy do [datum]. Žalovaní byli povinni uhradit společně a nerozdílně za sociální službu poskytovanou žalobcem od [datum] do [datum] denní úhradu ve výši 90 Kč za každého dospělého a 60 Kč za každou nezletilou osobu. Celkem se jednalo o částku 240 Kč denně. Žalovaní neuhradili řádně poskytnutou službu za říjen 2018 ve výši 7 440 Kč a částečně za měsíc září 2018 ve výši 2 700 Kč. Dne 1. 11. 2018 podepsali žalovaní uznání dluhu co do důvodu a výše v částce 10 140 Kč a zavázali se, že jej budou splácet v pravidelných měsíčních splátkách, počínaje od 26. 11. 2018 a konče 26. 8. 2019. Přesto žalovaní doposud na předmětný dluh ničeho nezaplatili. 2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou 1. žalovaného., a proto jej soud zrušil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] z [datum], výpisu žalobce z obchodního rejstříku, smlouvy o poskytování sociálních služby v [název] domě [obec] z [datum rozhodnutí], ev. č. [číslo] [číslo] (ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum], dodatku č. 2 ze dne [datum], dodatku č. 3 ze dne [datum], dodatku č. 4 ze dne [datum], dodatku č. 5 ze dne [datum], dodatku č. 6 ze dne [datum], dodatku č. 7 ze dne [datum], dodatku č. 8 ze dne [datum], dodatku č. 9 ze dne [datum], dodatku č. 10 ze dne [datum], dodatku č. 11 ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), sazebníku úhrad za pobyt v azylovém domě platnému od 1. 7. 2015, uznání dluhu z 1. 11. 2018, předžalobní upomínky z 23. 1. 2019 odeslané 1. žalovanému a předžalobní upomínky z téhož dne odeslané 2. žalované, soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobce je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb podle § 78 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, (dále jen „zákon o sociálních službách“), kdy mezi tyto služby mj. patří také zajištění provozu azylových domů. V rámci zákona o sociálních službách uzavřel žalobce s žalovanými dne [datum] smlouvu o poskytování sociální služby v [název] domě v [obec] na dobu určitou do [datum], která byla dodatkem č. 1 až 11 prodloužena do [datum], přičemž žalovaným a nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], byl přidělen pokoj č. 8 v přízemí [název] domu v [obec], [ulice a číslo] za úhradu ve výši 240 Kč denně (90 Kč za každého dospělého a 60 Kč za nezletilé dítě). Splatnost úhrady byla stanovena vždy do 30. dne příslušného kalendářního měsíce, v němž bylo ubytování poskytováno s tím, že termín splatnosti za červenec 2017 byl stanoven do 16. 7. 2018 a podle čl. IV. odst. 1 smlouvy se žalovaní zavázali platit úhradu za ubytování společně a nerozdílně. Žalovaní neuhradili řádně poskytnutou službu za měsíc říjen 2018 ve výši 7 740 Kč a částečně za měsíc září ve výši 2 700 Kč. Dne 1. 11. 2018 podepsala 2. žalovaná uznání dluhu co do důvodu a výše v částce 10 140 Kč a zavázala se, že jej bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách, počínaje od 26. 11. 2018 a konče 26. 8. 2019. Přesto ze strany žalovaných k úhradě dluhu výši 10 140 Kč nedošlo. Dne 23. 9. 2019 byla oběma žalovaným odeslána výzva k zaplacení dluhu v dodatečně poskytnuté lhůtě v délce 8 dnů od doručení výzvy. Do dne podání žaloby ničeho zaplaceno nebylo. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“) a dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5. Podle § 97 odst. 1 zákona o sociálních službách o poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb; tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58, 64, 67 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Podle § 57 odst. 1 z. s. s. azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. 6. Dle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Dle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Dle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, když soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanými došlo ve smyslu výše uvedených ustanovení k uzavření inominátní (nepojmenované) smlouvy. Z této smlouvy vznikla žalobci povinnost poskytovat žalovaným ve smlouvě specifikované sociální služby a naproti tomu žalovaným vznikla povinnost za tyto služby zaplatit žalobci dohodnutou cenu. Žalovaní nesplnili svou povinnost ze smlouvy, když nezaplatili žalobci za poskytnuté služby řádně a včas. Dne 1. 11. 2018 uznala 2. žalovaná dluh vůči žalobci co do důvodu i výše, přičemž její prohlášení bylo učiněno v předepsané formě a bez jakýchkoli výhrad. Toto uznání dluhu, který vznikl jako nedoplatek z nezaplacení úhrady opětujících se plateb za poskytnutou sociální službu v celkové výši 10 140 Kč, tj. ve výši 1,5 měsíčních nákladů, považuje soud za běžnou záležitost; právní jednání uznání takového dluhu jedním z manželů, je platné a zavazuje oba manžele. Uznáním dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 o.z. se pak zakládá vyvratitelná právní domněnka o trvání uznaného dluhu (jeho důvodu i výši) v okamžiku jeho uznání, soud proto ve smyslu § 133 o.s.ř. tyto skutečnosti považoval za prokázané a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 10 140 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od 27. 11. 2018 do zaplacení, když splatnost celého dluhu nastala v souladu se smluvním ujednáním ke dni 26. 11. 2018, neboť k tomuto dni byla stanovena splatnost první splátky dluhu, která ovšem žalovanými nebyla uhrazena. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. l o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, k