17 C 194/2021-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 309 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 17. 4. 2019 v době kolem 20.55 hodin v Seifertově ulici u č. p. 57 v Příbrami fyzicky napadl [jméno] [jméno], pojištěnce žalobkyně a způsobil mu poškození zdraví, v důsledku čehož žalobkyně uhradila náklady zdravotní péče 11 309 Kč, a tím jí vznikla majetková škoda. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 17. 4. 2019 v době kolem 20.55 hodin v Seifertově ulici u [adresa] v [obec] žalovaný fyzicky napadl [jméno] [jméno], kterému tak způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření s následnou hospitalizací. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití rozhodnutím Městského úřadu Příbram ze dne 11. 6. 2019, [číslo jednací]. Poškozený [jméno] [příjmení], [datum narození], je pojištěncem žalobkyně. V důsledku zavinění žalovaného poškozený utrpěl úraz, v souvislosti s jehož léčením žalobkyně zaplatila náklady zdravotní péče 11 309 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě nákladů léčení ze dne 16. 11. 2020, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. 4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 55 odst. 1 věta prvá tohoto zákona má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 5. Ohledně úroků z prodlení soud aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. V rozhodované věci bylo prokázáno, že třetí osoba byla poškozena na zdraví jednáním žalovaného. Žalobkyně prokázala, že za léčení poškozeného zaplatila v souvislosti s poškozením jeho zdraví žalovanou částku, přičemž časová i věcná souvislost byly prokázány výčtem jednotlivých výkonů v dokumentu nazvaném„ Vyčíslení nákladů léčebné péče“ ze dne 21. 7. 2020. Byly tedy splněny všechny podmínky pro vznik práva žalobkyně na regresní náhradu toho, co zaplatila za náhradu na péči poškozeného hrazenou ze zdravotního pojištění tak, jak má na mysli shora citované zákonné ustanovení. Nárok žalobkyně je tak po právu. Žalovaný pak svým pasivním postojem v této věci nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 309 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11. 12. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž náklady řízení sestávají z dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč (výzva k plnění, žaloba). Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.