10 C 113/2021-61 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal proti žalovaným zaplacení částky 28 245,24 Kč s příslušenstvím (spočívajícím v zákonném úroku z prodlení). K odůvodnění nároku uvedl, že žalovaní jsou výlučnými vlastníky bytu [číslo] v budově [adresa] v obci [obec] společně se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku č. st. [číslo], bytová jednotka je zapsána na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] [obec], v obci [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Žalovaní neuhradili příslušné platby do fondu oprav a služeb. Do fondu oprav dluží za měsíce [anonymizována čtyři slova] [rok] a [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] částku 4 776 Kč. Do fondu služeb za měsíce [anonymizována čtyři slova] [rok], část měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] dluží částku 15 032 Kč, na vyúčtování služeb za rok [rok] dále částku 7 827,24 Kč. Dále žalobce požadoval hrazení částky 610 Kč za upomínky. 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Žalovaní se k výzvě soudu nevyjádřili, žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaní jsou výlučnými vlastníky bytové jednotky [číslo] s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, v budově [adresa] na parcele č. St. [číslo], k.ú. [obec] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalovaní neuhradili dlužnou částku z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ve výši 7 827, 24 Kč, nedoplatek byl splatný ke dni [datum]. Dále žalovaní neuhradili příspěvky do fondu oprav za měsíce [anonymizována čtyři slova] [rok] ve výši 3 184 Kč a příspěvky do fondu služeb za měsíce [anonymizována čtyři slova] [rok] a část měsíce [anonymizováno] [rok] ve výši 10 422 Kč. Dále dluží příspěvek do fondu oprav za měsíce [anonymizována dvě slova] [rok] ve výši 1 592 Kč a příspěvek do fondu služeb za měsíce [anonymizováno] [rok] ve výši 4 610 Kč. Žalovaní byli k úhradě dluhu upomínáni. Za upomínky si správce vyúčtoval částku 610 Kč. Dále byli žalovaní vyzváni k úhradě celkové částky 28 245,24 Kč právní zástupkyní žalobce, a to dopisem ze dne [datum]. Výzva byla žalovaným zaslána dne [datum] na adresu [adresa]. První žalovaný si výzvu převzal osobně, druhá žalovaná si výzvu v úložní době nevyzvedla. Soud tuto výzvu posoudil jako výzvu učiněnou v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Stran tvrzení žalobce o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaných, aby tvrdili a prokázali, že svůj dluh žalobci zaplatili. Žalovaní se však nevyjádřili k podané žalobě, ve sporu zůstali pasivní. 6. Ve věci byl dán cizí prvek v podobě cizí státní příslušnosti druhé žalované, která je státním příslušníkem Ukrajiny, proto se soud zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc k rozhodnutí ve věci. Vyšel z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), konkrétně ze čl. 24 odstavec 1 tohoto nařízení, dle kterého je jediným kritériem pro posouzení příslušnosti státu místo, kde se nemovitost nachází. Vzhledem k uvedenému soud dovodil výlučnou příslušnost České republiky, konkrétně Okresního soudu v Příbrami, k rozhodnutí ve věci. 7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ustanoveními § 1180 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 1181 odst. 1 o. z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaní jsou výlučnými vlastníky bytové jednotky, mají povinnost přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na služby. Žalovaní tak měli povinnost za tímto účelem zaplatit žalobci výše uvedené dlužné částky, avšak tuto povinnost nesplnili. Proto soud uložil žalovaným povinnost uhradit žalobci částku 28 245,24 Kč. S ohledem na nesplnění povinnosti žalovanými řádně a včas má žalobce právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účinné v době počátku prodlení žalovaných. Žalobce požadoval uhrazení zákonných úroků až ode dne podání žaloby u soudu, tedy ode dne 21. 5. 2021 do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 608 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 413 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 2 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 120 Kč ve výši 1 075 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).