10 C 172/2021-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 2 549 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), která poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka], částku měla žalovaná uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum]. Žalovaná dosud na svůj dluh neuhradila ničeho. 3. Vzhledem k tomu, že bylo možné rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, rozhodl soud za splnění podmínek dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], žalované bezhotovostním převodem finanční prostředky [částka], a to na základě Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli poplatek [částka]. Doba trvání zápůjčky byla sjednána na 30 dnů s úrokovou sazbou 2 %, tj. splatností [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky [částka] za sjednanou úplatu [částka], kterou soud posoudil jako úrok odpovídající 27,45% jistiny. Takové ujednání neshledal soud v rozporu se zákonem. Žalobkyně je aktivně legitimována ve věci, neboť pohledávka na ni byla platně postoupena. Jelikož žalovaná poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu důvodnou. Kromě přiznané jistiny pohledávky vznikl žalobkyni podle ustanovení § 1968 a podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tedy od 10.3.2016 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. jako třídenní.