13 C 177/2021-40 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 4 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 660 Kč, administrativní poplatek 800 Kč a inkasní poplatek 1 200 Kč, vše v 45 týdenních splátkách po 148 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, ke dni postoupení činila pohledávka částku 8 710 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze zaplacení částky 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok 670,63 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 353,33 Kč, úrok 18,98 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 23. 4. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 4 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 6 660 Kč představující jistinu 4 000 Kč, úrok 660 Kč s úrokovou sazbou 35,53 % p. a., administrativní poplatek 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 148 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný podpisem na smlouvě. Žalovaný vrátil pouze částku 450 Kč. Dle karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 4. 2019 bydlel žalovaný na adrese trvalého bydliště s rodiči, domácnost vedl sám, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem 15 466 Kč, jeho výdaje činily 5 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku. 6. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. tohoto občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neplatil řádně a včas sjednané splátky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 4 000 Kč (tj. dlužná jistina) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 353,33 Kč (počítaný z částky 4 000 Kč od 4. 3. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), s kapitalizovaným úrokem 670,73 Kč (tj. úrok 18,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 4. 3. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), se zákonným úrokem z prodlení 10,00 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 18,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení 9. Požadované smluvní úroky ve výši 18,98 % ročně pak považuje soud za zcela přiměřené a v souladu s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč. 11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.