14 C 63/2021-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 3. 2. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, přičemž dne 11. 2. 2021 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz, který byl žalované společně se žalobou doručen dne 18. 2. 2021 do vlastních rukou. Dne 1. 3. 2021 podala žalovaná písemný odpor s tím, že si je pohledávky žalobkyně plně vědoma, ale nemá to z čeho uhradit, protože pobírá invalidní důchod 15 000 Kč měsíčně a přídavky na děti 910 Kč měsíčně, přičemž jí nejsou placeny alimenty, je vážně nemocná s rakovinou, jeden až dvakrát týdně dojíždí do nemocnice do [obec] – [část obce], původní závazek se snažila splácet, částka od banky nebyla tak vysoká, to až dalším vývojem narostlo do takové částky. 2. S ohledem na obsah spisu a předmět sporu dospěl soud k závěru, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro postup soudu ve smyslu § 153a odst. 3 o.s.ř., a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalovaná se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo v elektronické podobě nevyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem, ačkoliv byla o následcích své nečinnosti ve smyslu § 114b o.s.ř. poučena. V tomto konkrétním případě vyšel soud z fikce, že nárok, který je proti žalované uplatňován, uznává v plném rozsahu s ohledem na ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř., a proto prvostupňovému soudu nezbylo, než postupovat ve smyslu výše citovaného ustanovení a rozhodnout ve věci samé rozsudkem pro uznání. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], dříve [právnická osoba] nebo [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne [datum] o bankovních produktech a služeb, v rámci níž byl žalované povolen debetní zůstatek na kontokorentním úvěru [anonymizováno] s úvěrovým limitem ve výši 18 000 Kč za dohodnutých podmínek, vzhledem k tomu, že žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž jí vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, žalobkyně zrušila poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 15 521,51 Kč převedla dne 16. 3. 2015 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet], dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena, proto dopisem ze dne 18. 8. 2015 došlo k témuž dni k zesplatnění dluhu a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 110,47 Kč, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], za období od postoupení pohledávky bylo žalobkyni uhrazeno celkem 22 800 Kč, dosud však žalobkyni částku ve výši 9 083,07 Kč s příslušenstvím neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta (§ 2395 a násl., § 1879 a násl. občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušnému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (§ nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., neboť soud v daném případě shledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší, než třídenní zákonnou dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., které spočívaly především ve vážném zdravotním stavu žalované, která je samoživitelkou mající ve výlučné péči nezletilou [jméno] [příjmení], narozenou [datum], otci bylo vyměřeno výživné ve výši 2 300 Kč měsíčně, které si neplní, a proto ve svém souhrnu zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni dlužné částky v přiměřených měsíčních splátkách. 3. Ve smyslu § 150 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení, když důvody zvláštního zřetele hodné shledal soud na straně žalované, která je invalidní, vážně nemocná, mající v péči nezletilou dceru, na kterou nedostává výživné, ve svém souhrnu je tedy její osobní i majetková situace velmi svízelná, přičemž v majetkové sféře žalobkyně by se toto rozhodnutí podstatnějším negativním způsobem nemělo odrazit.