16 C 118/2021-60 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 4 398 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, dluží předmětnou částku. 2. Soud ve věci nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Na základě výzvy soudu, aby žalobce prokázal zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tento omezil žalobu o 1 398 Kč s tím, že jejím předmětem se stala poskytnutá jistina ve výši 3 000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, které byly k 28. 8. 2020 vyčísleny na 373,44 Kč. 4. Ze smlouvy o úvěru z [datum], výpisu z účtu, obchodních podmínek původního věřitele, smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru na částku 3 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena na jeho účet dne [datum]. Samotná smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, splatnost byla stanovena do 1. 5. 2019 a žalovaný na dluh doposud ničeho neuhradil. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce listinnými důkazy prokázal, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na částku 3 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 1. 5. 2019, což však neučinil. Smlouva sice ujednávala sankce v případě prodlení žalovaného, nicméně předmětem žaloby se poté, co soud vyzval žalobce, aby prokázal zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tyto nároky nestaly. Žalobce listinnými důkazy prokázal vyplacení jistiny na účet žalovaného, který ji včas nesplatil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno s tím, že k jistině soud přiznal žalobci také právo na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které byly ke dni 28. 8. 2020 propočteny na částku 373,44 Kč. Od 29. 8. 2020 je žalovaný povinen z neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč platit zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně, a to až do úplného zaplacení dluhu. 7. Co do částky 1 398 Kč bylo řízení zastaveno (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.), neboť ohledně této částky vzal žalobce žalobu zpět. Jedná se o smluvní úrok a smluvní pokutu. 8. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal soud úspěšnějšímu žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 536 Kč, když vycházel z toho, že žaloba byla podávána pro částku 4 398 Kč, žalobce byl fakticky úspěšný co do 3 000 Kč (373,44 Kč je příslušenství pohledávky), tedy v 68 % a neúspěšný ve 32 %. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v 36 %, kdy při plném úspěchu by tyto činily 1 489 Kč a 36 % z této částky představuje 536 Kč. Soud přitom vycházel z toho, že částečné omezení žaloby bylo způsobeno zaviněním na straně žalobce, nikoliv žalovaného, takže část, o niž bylo řízení zastaveno, přičítal k jeho tíži.