17 C 137/2021-49 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] původně domáhala zaplacení částky 43 000 Kč (28 000 Kč jistina a 15 000 Kč smluvní pokuta) s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení od 22. 12. 2020 ročně z částky 28 000 Kč, v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 5 371,4 Kč a v kapitalizovaném úroku ve výši 1 200 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 551 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec]. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky celkem 16 200 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 200 Kč. Usnesením ze dne 25. 8. 2021, č.j. 17 C 137/2021-43, soud řízení co do smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 200 Kč, zastavil. 2. Soud za splnění podmínek za podmínek stanovených v § 115 a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně předpisu splátek, z žádosti o úvěr, formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z obchodního rejstříku, dokladu o koupi části závodu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] + přílohy, oznámení o postoupení pohledávky [datum] včetně poštovního podacího archu, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, dopisu s návrhem mimosoudního řešení ze dne [datum], výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, dopisů – upomínek zaslaných žalovanému, předžalobní upomínky ze dne [datum], soud zjistil následující skutkový stav věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku 30 000 Kč, což žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem při podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný se pak zavázal vrátit poskytnutou částku s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru a případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 20 700 Kč Celkem tak byl žalovaný povinen zaplatit na základě uzavřené úvěrové smlouvy částku 50 700 Kč, kterou se zavázal splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 3 900 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku 21 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti, tj. do [datum], řádně nesplatil, dostal se do prodlení s úhradou částky 29 200 Kč, kterou představovala jistina ve výši 28 000 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 1 200 Kč (jehož zaplacení již není předmětem tohoto řízení, neboť jej žalobkyně svým podáním ze dne [datum]). Vedle nároku na zaplacení dlužné částky vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 551 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Následně byl vyzván zástupkyní žalobkyně k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Tuto upomínku soud posoudil jako výzvu dle § 142a o. s. ř., která byla žalované odeslána na adresu jeho trvalého pobytu. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na předmětnou smlouvy o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytla finanční prostředky a žalovaný se zavázal úvěr splácet, avšak porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění zbývající části úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 5. Současně žalobkyně prokázala, že pohledávka za žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována k podání žaloby. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to ode dne 22. 12. 2020, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 371,4 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 551 Kč Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. l o. s. ř. třídenní. 6. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 787 Kč, kdy se jedná o poměrnou část vzniklých nákladů žalobkyni. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada za zaplacený soudní poplatek 2 150 Kč a náhrada za odměnu za zastupovaní advokátem za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby) podle § 14b písm. c) bod 3. a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4 x 500 Kč, dále z 4 x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (2 400 Kč vyjma soudního poplatku), což je 504 Kč. Celková náhrada nákladů řízení, která by v případě plného úspěchu byla přiznána žalobkyni, by činila částku 5 054 Kč. Z celkové žalované částky 5 054 Kč soud přiznal žalobkyni částku 1 787 Kč, která představuje úspěch žalobkyně, neboť co do částky ve výši 15 000 Kč a 1 200 Kč soud řízení zastavil, což představuje neúspěch žalobkyně. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl 35,36 %, které představují částku ve výši 1 787 Kč, kterou je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně a to podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.