5 C 207/2020 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalované žalobu na zaplacení částky 27 676,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 322,84 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 110,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15 323,88 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, zaplacení úroku [úrok] ročně z částky 15 323,88 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřel s právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO]. Právní předchůdce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit právnímu předchůdci 16 491 Kč, tedy 86,7 %. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, do postoupení pohledávky uhradila celkem 5 500 Kč. Žalobce dále podal žalobu na zaplacení částky 15 724,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 336,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 904,67 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 816,13 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, zaplacení úroku [úrok] ročně z částky 8 816,13 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že i v tomto případě je aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba], která uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] [datum] a poskytla žalované finanční prostředky 14 000 Kč. Za poskytnutí se zavázala žalovaná zaplatit právnímu předchůdci žalobce 12 283 Kč (87,7 % z poskytnuté jistiny). Do dne postoupení žalovaná zaplatila 9 500 Kč. 2. Žalobce ve věci navrhoval vydání elektronického platebního rozkazu, tomuto návrhu Okresní soud v Příbrami nevyhověl pro nepřiměřeně vysoký poplatek za poskytnutí zápůjčky. Ve věci bylo nařízeno jednání a věc projednána [datum]. Účastníci se k jednání nedostavili, podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno bez osobní účasti. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce [datum] na částku 19 000 Kč s poplatkem 16 491 Kč, a to podle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. Před tímto datem účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce [datum] na částku 14 000 Kč s poplatkem 12 283 Kč. Aktivní legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce předložil výzvu k plnění z [datum]. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce řádně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr získaných od žalované před uzavřením smlouvy dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Dle tvrzení byly tyto informace ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalované. Toto tvrzení však žalobce v řízení žádným způsobem neprokázal. 4. Žalobce je ve věci aktivně legitimován v souladu s § 1879 občanského zákoníku, podle kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval podle § 75, § 86 odst. 1, § 87 odst. 1, § 87 odst. 2, § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ustanovení § 588, § 1970, § 2991 občanského zákoníku. Soud se především zabýval otázkou, zda byla ze strany žalobce, resp. právního předchůdce splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Splnění této povinnosti žalobce žádným způsobem neprokázal. Porušením této povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 nelze akceptovat a právní jednání právního předchůdce žalobce narušující veřejný pořádek má za následek absolutní neplatnost, ke které je soud povinen přihlédnout ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku (srovnej právní názor Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, NS ČR 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, právní názor Krajského soudu v Praze, v jeho rozhodnutí 27 Co 81/2019 a 27 Co 168/2020 ze dne 27. 8. 2020). 5. V důsledku neplatnosti smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem a žalovanou, soud shledal důvodnou žalobu na zaplacení částky 13 500 Kč, tedy rozdílu mezi půjčenou částkou 19 000 Kč a zaplacenou 5 500 Kč a dále do výše 4 500 Kč, tedy rozdílu mezi půjčenými finančními prostředky ve výši 14 000 Kč a zaplacením částky 9 500 Kč. U těchto částek se jedná o bezdůvodné obohacení žalované, které je povinna ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, žalobci jako právními nástupci původního věřitele vrátit. Zároveň u těchto částek byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze stejného důvodu pak soud zamítl žalobu do částky 14 176 Kč s příslušenstvím a úrok ve výši [úrok] z částky 13 500 Kč a dále zamítl žalobu na zaplacení částky 11 224,60 Kč s úrokem ve výši [úrok] z částky 4 500 Kč, která byla žalobci přiznána. 6. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, proto bylo o nákladech řízení rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku V. 7. Žalobce zaplatil ve věci soudní poplatek 1 737 Kč, jeho návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo vyhověno a soud proto v souladu s položkou 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši 434 Kč České republice na účet Okresního soudu v Příbrami.