6 C 171/2020-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem ve výši [anonymizováno] z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem 18,96% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. V návrhu tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřel se svým právním předchůdcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal rovněž zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši [anonymizováno] ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to vše v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nerespektoval dohodnuté splátky, došlo k zesplatnění. Ke dni postoupení [datum] pohledávka činila celkem [částka] z toho dlužná jistina [částka], dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], dlužná část poplatku za administrativní činnost [částka] a dlužná část poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka]. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek, žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho dalšího neuhradil. 3. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl pro nepřiměřeně vysoké poplatky a ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavil, podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu bylo jednání bez jeho osobní účasti. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 5. Soud z provedených důkazů, a to z karty zákazníka, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek, postupní smlouvy včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, z předžalobní výzvy včetně podacího lístku, výpisu z rejstříku zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku [částka]. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši [anonymizováno] ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to vše v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno, a byl také vyzván k dobrovolnému plnění. Žalovaný neuhradil na pohledávku ničeho. 6. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2390, § 2392, § 2991, § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dále podle § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. 7. Dále podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 9. Ve smyslu citované právní úpravy a zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je jen částečně důvodná. Žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, když vycházel pouze z tvrzení a informací, která mu podal žalovaný a které byly zaznamenány do karty žalovaného a jiná šetření neprováděl. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen ze zákona přihlížet. Podle právního názoru [název soudu], v jeho rozhodnutí [číslo jednací] je třeba si uvědomit, že spotřebitel je slabší stranou, je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Na rozdíl od poskytovatele nemá znalost oboru, dostatek profesionální zkušenosti, právní poradenství, účetnictví, marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, kdy smlouvy bývají uzavírány jako adhézní a podobně. Současně již z podstaty věci peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají a jejich cílem je úvěr za každou cenu získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Právě proto zákon uložil poskytovatelům povinnost posuzovat úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy. Smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, je vyhnout se situacím, kdyby úvěr mohl být poskytnut i osobám, u nichž by bylo důvodně možné pochybovat o tom, že budou schopni úvěr splácet. Je dán zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky dle § 588 občanského zákoníku. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje řádně) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]. 10. Pokud žalobce resp. právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky, tyto je samozřejmě povinen vrátit. V případě úvěru dle smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] žalovaný ničeho nezaplatil, vzniklo mu bezdůvodné obohacení [částka], které je povinen ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. vrátit. Soud tak vyhověl žalobě co do částky [částka] včetně úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. [anonymizováno] stejného důvodu zamítl žalobu do výše [částka] s úrokem [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 11. S přihlédnutím k úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.