7 C 159/2021-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalované jí zaplatit částku 18 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 220 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 326,54 Kč, se zákonným úrokem ve výši 10% z částky 18 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem 19,07% ročně z částky 18 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. V návrhu tvrdila, že je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, kterou uzavřela se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba]. Právní předchůdce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala rovněž zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,07% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 540 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 5. 2020. Žalovaná nerespektovala dohodnuté splátky, došlo k zesplatnění. Ke dni postoupení 15. 1. 2021 pohledávka činila celkem 32 100 Kč z toho dlužná jistina 18 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 900 Kč, dlužná část poplatku za administrativní činnost 3 600 Kč a dlužná část poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek, žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila. 3. Okresní soud v Příbrami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl pro nepřiměřeně vysoké poplatky a v daném případě soud o věci rozhodl za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. a veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 4. Soud z karty zákazníka, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] postupní smlouvy včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, z předžalobní výzvy včetně podacího lístku, výpisu z rejstříku zjistil následující skutkový stav věci. Dne 23. 3. 2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,07% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, v 60 týdenních splátkách po 540 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 5. 2020. Dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno, a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradila na pohledávku částku ve výši 2 300 Kč. 5. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2395 - § 2400, § 2991, § 1810 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dále podle § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. 6. Dále podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 3. 2019 ke vzniku závazkového právního vztahu, podle kterého právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Převzetí částky v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy a zavázala se poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 3 600 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši 19,07 % ročně v kapitalizované podobě 3 600 Kč považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč, tedy ve výši 20 % z jistiny, soud jej posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Podobně soud posoudil i poplatek za hotovostní inkaso splátek, jehož důvodnost nadto žalobkyně ani neprokázala. Tento poplatek byl sjednán ve výši 40% jistiny. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce fakticky těmito poplatky skrytě navýšil smluvené úroky na 79,07 % z jistiny. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek jsou pro žalovanou hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. To však neznamená, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek lze v souladu s § 576 občanského zákoníku oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], případně na rozhodnutí téhož soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 10. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala platné postoupení pohledávky za žalovanou od právního předchůdce žalobkyně, uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou, na základě které žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 600 Kč. Až dosud soud přiznal uplatněnému nároku právní ochrany. Ujednání o poplatku za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč však soud posoudil jako hrubě nevýhodná a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. Platby v celkové částce 2 300 Kč, které žalovaná v rámci splátek uhradila na smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na úrok ve výši 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že si však žalobkyně nárokovala pouze jistinu ve výši 18 000 Kč s příslušenstvím, soud nároku žalobkyně v plné výši vyhověl a přiznal žalobkyni v souladu s uplatněným nárokem částku ve výši 18 000 Kč (jistina) s úrokem ve výši 19,07 % ročně z částky 18 000 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 350/3013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).