9 C 162/2021-62 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 553,87 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 23. 4. 2016 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 21 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 4 200 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 400 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 630 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 16. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, úročí se dle smlouvy neuhrazená jistina ode dne 17. 6. 2020 do zaplacení úrokem 18,98 % ročně. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 6 500 Kč. Ke dni postoupení činila dlužná částka 33 800 Kč, kdy žalobkyně nepožaduje úhradu zbývající dlužné úhrady za služby. Právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaný uzavřeli dále dne 13. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 3 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 10 400 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 11. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, úročí se dle smlouvy neuhrazená jistina ode dne 12. 6. 2020 do zaplacení úrokem 21,27 % ročně. Žalovaný na pohledávku uhradil částku 12 200 Kč. Ke dni postoupení činila dlužná částka 28 100 Kč, kdy žalobkyně nepožaduje úhradu zbývající dlužné úhrady za služby. Pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupeny žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná částka 21 000 Kč (tj. dlužná jistina), kdy žalobkyně požaduje dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 242,50 Kč (počítaný z dlužné jistiny od 17. 6. 2020 do 15. 1. 2021), kapitalizovaný úrok 2 358,27 Kč (tj. úrok 18,98 % ročně z dlužné jistiny od 17. 6. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení a úrok 18,98 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalovanou částku dále představuje dlužná částka 18 553,87 Kč (tj. dlužná jistina), kdy žalobkyně požaduje dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 123,54 Kč (počítaný z dlužné jistiny od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021), kapitalizovaný úrok 2 389,77 Kč (tj. úrok 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení a úrok 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 23. 4. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 21 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 37 800 Kč představující jistinu 21 000 Kč, úrok 4 200 Kč, administrativní poplatek 4 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 400 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 630 Kč. Dle smlouvy byla částka ve výši 10 285 Kč použita k refinancování spotřebitelského úvěru sjednaného mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] částka 10 715 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, což potvrdil podpisem na smlouvě. Žalovaný dle obsahu žaloby vrátil pouze částku 6 500 Kč. Dle karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 4. 2019 žalovaný v době poskytnutí úvěru bydlel v pronajatém bytě s rodiči, což bylo ověřeno nájemní smlouvou, vedl samostatnou domácnost, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, jeho výdaje činily 8 400 Kč měsíčně (představující výdaje na bydlení 3 400 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč, splátky úvěrů 2 000 Kč. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne 12. 12. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 37 800 Kč představující jistinu 20 000 Kč, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 10 400 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Dle smlouvy byla částka 3 931 Kč použita k refinancování spotřebitelského úvěru sjednaného mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] částka 16 069 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, což potvrdil podpisem na smlouvě. Žalovaný dle obsahu žaloby vrátil pouze částku 12 200 Kč. Dle karty zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 12. 12. 2018 žalovaný v době poskytnutí úvěru bydlel v pronajatém bytě, což bylo ověřeno nájemní smlouvou, vedl samostatnou domácnost, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem 15 000 Kč, jeho výdaje činily 7 000 Kč měsíčně (představující výdaje na bydlení 2 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč, splátky úvěrů 2 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který mu byl dle poštovního podacího lístku zaslán dne [datum]. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku a výzvy k úhradě zaslána dne 28. 6. 2021 předžalobní výzva ze dne 28. 6. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na předmětné smlouvy o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku. 5. Pohledávky za žalovaným byly v souladu s § 1879 a násl. tohoto občanského zákoníku platně postoupeny žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, když žalobkyně požaduje po žalovaném pouze úhradu dlužných jistin, smluvních úroků sjednaných ve smlouvách a zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smluv o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neplatil řádně a včas sjednané splátky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smluv o úvěru částku 21 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 242,50 Kč (tj. zákonný úrok 10 % ročně z dlužné jistiny od 17. 6. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), kapitalizovaný úrok 2 358,27 Kč (tj. smluvní úrok 18,98 % ročně z dlužné jistiny od 17. 6. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), zákonný úrok z prodlení z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení 10% ročně a úrok 18,98 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a dále částku 18 553,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 123,54 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), kapitalizovaný úrok 2 389,77 Kč (tj. smluvní úrok 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 12. 6. 2020 do 15. 1. 2021, tj. do data postoupení), zákonný úrok z prodlení z částky 18 553,87 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení 10% ročně a úrok 21,27% ročně z částky 18 553,87 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 8. Požadované smluvní úroky ve výši 18,98 % ročně v případě smlouvy ze dne 23. 4. 2019 a úroky ve výši 21,27 % ročně v případě smlouvy ze dne 12. 12. 2018 pak považuje soud za zcela přiměřené a v souladu s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných částek, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 156 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutko