9 C 187/2021-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 594 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 15 000 Kč prostředky komunikace na dálku a žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku za úvěr 495 Kč splatit. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně. Ve smlouvě byl dále sjednán poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně a pevný úrok v rámci druhé až osmé splátky 735 Kč. Za prodloužení splatnosti byl žalovanému účtován poplatek 1 485 Kč, kdy žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost splatné splátky o jeden měsíc. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 8 188 Kč. Dle smlouvy pak byla žalovanému účtována smluvní pokuta za prodlení 1 581 Kč (tj. 10 % z nezaplacené jistiny a úroků). Za výzvu před zesplatněním úvěru pak žalobkyně účtovala žalovanému účelně vynaložené náklady 130 Kč. V důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni 5. 10. 2020. Žalovanou částku představuje neuhrazená jistina 12 498 Kč, poplatky za SMS servis 196 Kč, úroky 3 319 Kč a smluvní pokuty 1 581 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 158,10 Kč a zákonný úrok z prodlení od 18. 6. 2021 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle úvěrové smlouvy ([příjmení] žádosti [číslo], ID klienta [číslo]) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 18. 12. 2019 prostředky komunikace na dálku a dále dle Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč (tj. dle Sazebníku 33 Kč za každých půjčených 1 000 Kč), a to ve 24 měsíčních splátkách. Celková částka k úhradě činila 20 640 Kč (bez doplňkových služeb). Roční úroková sazba byla sjednána 49,10 %. Dle potvrzení o platbě byl úvěr žalovanému poskytnut převodem na bankovní účet, a to dne 18. 12. 2019. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali poplatek za korunový odklad 1 485 Kč (tj. dle Sazebníku 99 Kč za každých 1 000 Kč), kdy korunový odklad činil 1 Kč, dále poplatek za doplňkovou službu Expres výplata 199 Kč jednorázově a poplatek za doplňkovou službu SMS servis 49 Kč měsíčně. Dle splátkového kalendáře byl v rámci druhé až osmé splátky účtován úrok 735 Kč, kdy dle Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je 1. měsíc trvání úvěru bezúročný, 2. až 8. měsíc trvání úvěru je úročený pevnou částkou, kdy výše úroku je 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč a od 9. měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti je úvěr bezúročný. Dle tohoto Formuláře pak je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat v případě prodlení mimo jiné jednorázovou smluvní po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník žalobkyně, dle něhož byly žalovanému účtovány poplatky za doplňkové služby i smluvní pokuta. Žalovaný poskytl žalované k ověření úvěruschopnosti žalovaného výpis z účtu za období od 30. 10. 2019 do 30. 11. 2019, dle něhož činil počáteční zůstatek 115 804 Kč a konečný zůstatek 36 982,09 Kč. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný ke dni zesplatnění úvěru uhradil 8 188 Kč, kdy dlužná částka nadále činila 17 752,10 Kč představující zákonný úrok z prodlení 158,10 Kč, dlužnou jistinu 12 498 Kč, smluvní pokutu 1 581 Kč, poplatek za SMS servis 196 Kč a úrok 3 319 Kč. Dle tohoto výpisu byl úvěr zesplatněn ke dni 5. 10. 2020. Dle dopisu ze dne 17. 8. 2020 žalovaný nehradil řádně a včas splátky úvěru, a byl vyzván k úhradě dlužných splátek a poučen o možnosti zesplatnění úvěru. Výzvou ze dne 5. 10. 2020 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila částku 20 013 Kč. Žalobkyni pak dle Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vznikl nárok na úhradu nákladů na vymáhání 130 Kč. Žalovanému byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne 30. 4. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužných částek. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel. 8. Dle § 1820 a násl. občanského zákoníku lze úvěrovou smlouvu uzavřít i prostředky komunikace na dálku. 9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroků, poplatku za poskytnutí úvěru a dalších sjednaných poplatků dle podmínek sjednaných ve smlouvě, avšak porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy a dostal se s úhradou splátek do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovanému tak vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 17 594 Kč, který žalovaný do dnešního dne neuhradil. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 10. Co se týče smluvních úroků z prodlení ve výši 49,10 % ročně, tyto soud považuje za přiměřené a souladné s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Krajského soudu v Praze, a tedy za platně sjednané. Smluvní pokutu ve výši 1 581 Kč (tj. 10 % z nezaplacené jistiny a úroků) soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, kdy smluvní pokutu považuje soud za zcela přiměřenou, neboť její výše nepřesáhla 50 % poskytnuté jistiny. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu úvěrové smlouvy částku 17 594 Kč (představující dlužnou jistinu 12 498 Kč, dlužné poplatky za SMS servis 196 Kč, úroky 3 319 Kč a smluvní pokutu 1 581 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 158,10 Kč (zákonný úrok z prodlení od 30. 4. 2021, tj. ode dne odeslání předžalobní výzvy do 17. 6. 2021) a se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 17 594 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč, tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. 13. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.