10 C 137/2022-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zkrácené odůvodnění. 2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvy o přepravě osob, kdy při provádění přepravních kontroly dne [datum] se neprokázala platným jízdným dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovanou částku představuje jízdné ve výši 20 Kč a smluvní pokuta ve výši po 1 500 Kč, tj. 1 520 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle hlášení o provedené přepravní kontrole žalovaná cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní ([anonymizováno] – linka [číslo]) dne [datum], kdy se na výzvu neprokázala jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost uhradit jízdné 20 Kč a smluvní pokutu 1 500 Kč. 5. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád. Dle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Nástupem žalované do vozidel byly mezi účastníky platně uzavřeny přepravní smlouvy, jejichž součástí byly smluvní přepravní podmínky, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o přepravě částku 1 520 Kč (představující jízdné a smluvní pokutu přiznanou dle smluvních přepravních podmínek a § 2048 občanského zákoníku) včetně zákonného úroku z prodlení, když žalovaná se dostala s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 200 Kč (předžalobní výzva, žaloba) a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč. 9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.