11 C 129/2022-35 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 1. 6. 2022 domáhala, aby jí žalovaný zaplatil neuhrazené jízdné ve výši 30 Kč s přirážkou (smluvní pokutou) ve výši 1 500 Kč za cestování metrem [anonymizována dvě slova] dne 4. 3. 2022 bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně současně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek ode dne 5. 3. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 4. 3 2022 žalovaný využil ke své přepravě vozidel hromadné dopravy na žalobkyní provozované [anonymizována dvě slova] metra. Při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž s ním kontrolor sepsal záznam [číslo]; totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit přirážku 1 500 Kč. Dne 18. 5. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 530 Kč. Žalovaný ji ani přes výzvu nezaplatil. 6. Spor mezi účastníky soud posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný tím, že dne 4. 3. 2022 cestoval metrem, uzavřel s žalobkyní konkludentně (mlčky) smlouvu o přepravě osob dle § 2550 o. z., na základě které mu vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, a proto mu dle smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč. Jízdné a přirážka byly splatné v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný je neuhradil, a dostal se tak do prodlení (§ 1970 o. z.). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně ode dne 5. 3. 2022 do zaplacení a 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně ode dne 5. 3. 2022 do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 600 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 189 Kč, a soudního poplatku ve výši 400 Kč.