12 C 125/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 496 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 18. 3. 2022 do zaplacení. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 9. 2021 uzavřena pojistná smlouva [číslo] kdy předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s čtvrtletním pojistným 1 464 Kč. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla ukončena dne 3. 3. 2022 pro neplacení pojistného. Za období od 2. 12. 2021 do 3. 3. 2022 vznikl žalovanému dluh na pojistném 1 496 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 29. 3. 2022, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o pojištění ve smyslu § 2758 občanského zákoníku a ve smyslu § 3 zákona č. 168/1999 Sb. 6. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., přísluší žalobkyni pojistné za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrná část sjednaného pojistného. 7. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření pojistné smlouvy, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně platit žalobkyni pojistné a pojistná smlouva tak zanikla. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil (byť částečně), žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu pojistné smlouvy částku 1 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný se dostal s úhradou pojistného do prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní