12 C 20/2022-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 4. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 609,71 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o poskytnutí [anonymizováno] karty a revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 35 000 Kč. Návrh na její uzavření žalovaný podal formou žádosti žalobkyni dne 5. 1. 2005, přičemž podpisem této žádosti žalovaný potvrdil, že převzal a seznámil se s obchodními podmínkami žalobkyně a sazebníkem poplatků. Žalobkyně návrh žalovaného na uzavření předmětné smlouvy přijala dne 7. 1. 2005 v souladu s obchodními podmínkami. Aktivací karty ze strany žalobkyně smlouva nabyla účinnosti, přičemž se jednalo o úvěrovou kartu, která žalovanému umožňovala opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěrového rámce. První čerpání žalovaný uskutečnil dne 13. 5. 2005 platbou ve výši 5 999 Kč. Žalovaný se smlouvou, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků, zavázal ke splácení částky vyčerpané z úvěru formou pravidelných měsíčních splátek ve výši podle sazebníku poplatků. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas a i přes opakované upomínání žalobkyně se dostal do prodlení s úhradou pěti měsíčních splátek. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 26. 9. 2019, o čemž žalovaného informovala přípisem s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalovaný dosud dluží 7 609,71 Kč. Dne 25. 3. 2020 žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový závěr. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal prostřednictvím úvěrové karty finanční prostředky. Žalovaný byl podle smlouvy povinen hradit sjednané měsíční splátky, avšak splátky řádně a včas neplatil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky. 4. Spor mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětný smluvní vztah účastníků, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, za subsidiárního použití jednak zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a dále zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 31. 12. 2013. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak předpisy práva občanského. 6. Podle § 517 odstavce 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Jelikož žalobkyně předložila listiny o vzniku závazku a o správnosti a pravosti označených listin nezjistil soud žádné zpochybňující skutečnosti, a jelikož ani žalovaný svou pasivitou právo žalobkyně na požadované plnění nijak nezpochybnil, postačilo soudu pro závěr, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil, tvrzení žalobkyně. Soud proto o právu žalobkyně nepochyboval. Žalovaný nesplnil podmínky z uzavřené smlouvy, neboť neuhradil žalobkyni dohodnuté měsíční splátky a dále se zákonným úrokem z prodlení. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).