12 C 30/2022-47 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k nadepsanému soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení 30 750 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 12. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na základě které žalovaná čerpala úvěr 25 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 11. 2. 2021, avšak žalovaná do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na její bankovní účet. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupeních pohledávek postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 12. 2. 2021 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Podle smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou dne 12. 1. 2021 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč na dobu 30 dnů, tj. s datem splatnosti 11. 2. 2021. Podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit kromě jistiny ve výši 25 000 Kč také úrok v celkové výši 5 750 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla touto smlouvou platně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Z podacího lístku a dopisu označeného jako výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalované byla dne 18. 8. 2021 zaslána předžalobní upomínka, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel. 8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnila, když právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila řádně a včas půjčené finanční prostředky se sjednaným úrokem. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 30 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 12. 2. 2021, tj. den následující po splatnosti, do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 408 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč, tj. 1 500 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 800 Kč, tj. ve výši 378 Kč, a zaplaceného soudního poplatku 1 230 Kč. 12. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.