13 C 148/2022-49 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 29. 7. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], kdy na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se kromě jistiny zavázala v této smlouvě uhradit úrok ve výši 5 950 Kč, úrokovou sazbu ve výši 20,74 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 950 Kč. Za celou dobu trvání tohoto smluvního vztahu žalovaná uhradila celkem 17 500 Kč. Zbytek dluhu žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas. 4. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutkový stav. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 29. 7. 2019 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zároveň zavázala uhradit úrok ve výši 5 950 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 950 Kč, celkem částku 67 900 Kč. Dle karty zákazníka žalovaná dne 29. 7. 2019 uvedla, že bydlí v nájemním bytě, je zaměstnána na pracovní smlouvu s čistým příjmem 16 910 Kč měsíčně, výdaje na bydlení uvedla 3 700 Kč, ostatní výdaje pak uvedla 3 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 1. 2022 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem došlo k postoupení pohledávek mimo jiné i za žalovanou. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky a stejně tak jí byla zaslána i předžalobní výzva v této věci. 5. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy řádně úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v zákaznické kartě žalované. Soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že pokud žalobkyně řádně neprokáže, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a na základě jakých konkrétních informací a dokumentů posoudila nejenom příjmy, ale i výdaje žalované, může být předmětná spotřebitelská smlouva posouzena jako neplatná. 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a při aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu pouze z části. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (tedy její schopnost poskytnutý úvěr řádně splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost dané smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C - 679/18). V tomto směru soud odkazuje také na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020 č. j. 22 Co 295/2019-86, podle něhož v případě, že věřitel dostatečně neověří úvěruschopnost žalovaného, dochází k absolutní neplatnosti uzavřených smluv, stejně tak jako na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/2018 týkající se povinnosti věřitelů řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníků. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) je přitom taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám tyto údaje prověřuje. Úřední činností soudu bylo navíc zjištěno, že žalovaná měla již v době, kdy jí byl poskytnut předmětný spotřebitelský úvěr, problémy se splácením dalších spotřebitelských úvěrů z předchozí doby, a dokonce proti ní byla vedena i řada exekucí (viz věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. 17 C 105/2022, 22 EXE 1390/2017, 22 EXE 72/2016). Toto nebylo vůbec zjištěno, ani zohledněno. Navíc je soud toho názoru, že výdaje žalované, zejména na bydlení a její živobytí, nebyly vůbec přezkoumány reálně, neboť jenom za nájemní bydlení včetně služeb musela žalovaná vynaložit mnohem vyšší částky. U stejného poskytovatele úvěru přitom žalovaná již měla další úvěr a vůbec se s tím nepočítalo jako s dalším výdajem žalované. 12. Soud dále poukazuje i na nepřiměřená ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutým úvěrem, když došlo k navýšení samotné jistiny o dalších 94 %. Taková výše nákladů úvěru je již dle názoru soudu jednoznačně nepřiměřená a sjednaná v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti soud poukazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. 13. Protože předmětná smlouva je absolutně neplatná, není dán právní důvod, pro který by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tedy na její úkor bezdůvodně obohatila o částku 35 000 Kč. Na jistinu žalovaná uhradila celkem 17 500 Kč, soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena, částku ve výši 17 500 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 1. 2022 do zaplacení, a to v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). V ostatních nárocích z titulu smlouvy o úvěru soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy jako celku, aniž by se zabýval otázkou platnosti jednotlivých smluvních podmínek, o něž žalobkyně opírala nároky na poplatky a smluvené úroky. 14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. pak soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.