13 C 58/2017-508 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce (resp. jeho právní předchůdkyně – jeho manželka) domáhal zaplacení náhrady škody za strpěnou újmu dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění (nadále jen„ vodní zákon“). Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] – vodní plocha a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] – vodní plocha, oba zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] [územní celek] vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram (dále jen„ předmětné pozemky“). Žalovaný je přitom vlastníkem vodního díla [ulice] přehrada nacházející se mimo jiné na předmětných pozemcích. Žalobce se již od roku 2007 pokouší se žalovaným jednat a vyřešit nastalou situaci, a to buď uzavřením nájemní smlouvy, nebo kupní smlouvy, nebo směnné smlouvy. I přes veškerou snahu žalobce nedošlo k mimosoudnímu vyřešení věci, žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu. Žalobce požaduje po žalovaném náhradu v podobě nájmu předmětných pozemků na dobu neurčitou a rovněž za období tří let zpětně, a to v částce 105 916,50 Kč ročně. 2. Žalovaný se nejprve vyjádřil tak, že navrhl smírné řešení věci s tím, že upřednostňuje uzavření kupní smlouvy. Za tím účelem žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek k určení ceny předmětných pozemků v místě a čase obvyklé. Následně na základě vypracovaného znaleckého posudku navrhl žalobci odkup předmětných pozemků za částku 416 500 Kč. 3. Žalobce s tímto návrhem žalovaného nesouhlasil a trval na svém žalobním návrhu na odškodnění v podobě ročního nájemného za každý rok a rovněž tři roky zpětně. Následně při prvním jednání žalobce navrhl náhradu v podobě náhrady za věcné břemeno s cenou obvyklou stanovenou znaleckými posudky předloženými žalovaným vynásobenou pěti. Odkup předmětných pozemků žalobce odmítl. 4. Žalovaný setrval na svém stanovisku odkupu předmětných pozemků od žalobce dle ocenění dle znaleckých posudků. Neboť žalobce setrval na svém procesním stanovisku, trval žalovaný na tom, aby žalobce konkretizoval výměru zatopené části u pozemku p. [číslo] kde by měla náhrada náležet pouze za zatopenou část tohoto pozemku. Náhrada za zákonné věcné břemeno by neměla přesáhnout výši kupní ceny, za kterou žalobce (resp. jeho manželka) pozemky nabyl. 5. Následně žalobce podal návrh na změnu žaloby, kdy navrhl, aby soud připustil změnu žaloby, kdy žalobní petit bude nadále znít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 700 000 Kč jako náhradu za strpění vodního díla na předmětných pozemcích. Soud usnesením ze dne 23. 1. 2018 tuto změnu žaloby připustil. 6. Žalovaný dále poukázal na to, že je státní podnik a jako takový je vázán zákonem a jedinou možností je obvyklá cena dle znaleckého posudku, nikoliv odškodňování nad rámec této ceny. Žalovaný rovněž zdůraznil, že žalobce zakoupil pozemek za účelem spekulace. 7. Žalobce naopak poukázal na to, že pozemek p. [číslo] je celý veden v katastru nemovitostí jako vodní plocha a je využíván k přístupu k vodnímu dílu, žalobce tak nemůže využívat ani část tohoto pozemku. Žalobce (jeho manželka) pozemky nabyl již v roce 2008, tedy v době, kdy nebyla v zákoně upravena náhrada za strpění vodního díla. Žalobce se již několik let nazpět snažil o směnu pozemků, avšak žalovaný nereagoval. Je to stát, kdo má nést odpovědnost za to, že předmětné pozemky byly převedeny na žalobce. Svým písemným podáním ze dne 5. 1. 2018 žalobce doplnil, že ohledně užívání předmětných pozemků je zcela omezen, předmětné pozemky nemůže žádným způsobem využívat. Žalobce (resp. jeho manželka) nabyl předmětné pozemky na základě kupní smlouvy uzavřenou se zvláštním správcem majetkové podstaty úpadce Státního statku [obec], v likvidaci, státní podnik, v roce 2008. Pokud by žalobce nebyl omezen v možnosti užívat předmětné pozemky, využil by je pro účely zemědělské činnosti. Žalobce následně specifikoval výši náhrady v částce 4 574 000 Kč představující obvyklou cenu za předmětné pozemky v částce 457 400 Kč násobenou deseti lety. 8. Žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že před stavbou Vodního díla [obec] byly předmětné pozemky ve vlastnictví manželů [příjmení]. Příprava stavby vodního díla začala v roce 1951, stavba byla zahájena v roce 1957 a do provozu uvedena v roce 1961. Předmětné pozemky byly do vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro Státní statek [obec], v likvidaci, zapsány v roce 2005 na základě hospodářské smlouvy o převodu práva hospodaření. Předtím vykonával správu nemovitostí Pozemkový fond ČR. Žalobce (resp. jeho manželka) nabyl předmětné pozemky kupní smlouvou ze dne 26. 3. 2008 od Státního statku [obec], v likvidaci. Za užívání vodního díla nebyla žalobci (resp. jeho manželce) poskytnuta finanční náhrada. 9. V závěrečném návrhu žalobce navrhl, že by se výše jeho náhrady měla pohybovat v rozmezí 1 000 000 – 7 000 000 Kč. Poukázal na to, že pokud by stát chtěl získat předmětné pozemky vyvlastněním dle vyvlastňovacího zákona, náležela by mu částka ve výši 7 318 400 Kč (jako osminásobek obvyklé ceny). 10. Žalovaný závěrem navrhl zamítnout podanou žalobu jako nedůvodnou. Poukázal na to, že v daném případě žalobce (resp. jeho manželka) sám přijal do svého vlastnictví předmětné pozemky omezené vodním dílem. Dále poukázal na to, že cena za nabyté předmětné pozemky v roce 2008 nebyla cenou obvyklou, zohledňovala zatížení pozemků vodním dílem. Na daný případ nelze aplikovat ustanovení § 59a vodního zákona. Pokud by soud dovodil, že žalobci náhrada náleží, neměla by rozhodně přesáhnout částku, za kterou žalobce (resp. jeho manželka) pozemek nabyl. Ohledně pozemku p. [číslo] žalobce neprokázal, že je celý zatížen vodním dílem a nedokázal specifikovat zatopenou část tohoto pozemku. Žalovaný poukázal na to, že s žalobcem jednal, avšak nemohl přistoupit na jeho zcela neakceptovatelné požadavky. Jako nejjednodušší řešení pro obě strany se žalovanému jeví odkoupení předmětných pozemků a sjednocení vlastnictví pozemků s vlastnictvím vodního díla. Žalovaný jako státní podnik je povinen postupovat v souladu se zákonem o státním podniku. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení žalovaného nároku. 11. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující. Dle výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětných pozemků náleželo vlastnické právo ke dni podání žaloby manželce žalobce. Oba předmětné pozemky jsou evidovány jako vodní plocha se způsobem využití koryto vodního toku přirozené, nebo upravené. Nabývacím titulem manželky žalobce byla kupní smlouva ze dne 26. 3. 2008. Dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětných pozemků je výlučným vlastníkem žalobce, který předmětné pozemky nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 26. 7. 2018. Dle dopisu ze dne 16. 8. 2016 adresováného žalobcem žalovanému, tento navrhl tři varianty řešení, buď nájemní smlouvu, nebo kupní smlouvu, nebo směnu pozemků s tím, že navrhl i konkrétní částky. Zároveň tento dopis žalobce považoval za předžalobní upomínku. Doručení tohoto dopisu žalovanému bylo prokázáno poštovní dodejkou. Dle znaleckého posudku ze dne 15. 6. 2017 zhotovitele [právnická osoba], znalecký ústav, byla stanovena obvyklá cena předmětných pozemků na částku 413 580 Kč. Dle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 8. 2017 byla stanovena obvyklá cena předmětných pozemků na částku 416 500 Kč. Dle rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 21. 8. 2015 sp. zn. 4 C 55/2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 60 Co 501/2015, odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že úprava zakotvená v ustanovení § 59a vodního zákona řeší stav, který existuje před účinností stávajícího vodního zákona a především řeší vztahy mezi účastníky tak, že vodní díla zřízená před 1. 1. 2002 považuje za díla zřízená v souladu s právními předpisy, legalizuje jejich existenci. Dále řeší vztahy tak, že vlastníku zatíženého pozemku náleží náhrada. Zákon nevyjadřuje, zda má náhrada náležet původnímu vlastníku pozemku, nebo i jeho právním nástupcům. Teologickým výkladem tohoto ustanovení lze dovodit, že náhrada náleží tomu, kdo byl vlastníkem zatíženého pozemku k 1. 1. 2014, pokud jeho právním předchůdcům nebyla náhrada za zatížení pozemku vyplacena, případně nebyla uzavřena dohoda o zřízení věcného břemene bezúplatně. K výši náhrady zákon nestanoví žádná kritéria. Je skutečností, že při zřizování věcných břemen na základě zákona je (a dosud vždy byla) náhrada za omezení vlastnického práva koncipována jako náhrada jednorázová. Protože zákon o vodách obsahuje speciální úpravu náhrady za tzv. zákonné věcné břemeno, je vyloučen režim obecné úpravy občanskoprávní na vydání bezdůvodného obohacení. Dle ortofotomapy oba předmětné pozemky přiléhají k hrázi [anonymizováno] přehrady. Dle výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 5. 1. 2018 manželky žalobce, tato podniká v oborech mimo jiné poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost. Dle kupn