17 C 31/2022-59 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 483,74 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu k službě [anonymizováno] účet, na základě které byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet. Žalovaný využil služeb v hodnotě 17 550,96 Kč, celkový dluh činí 7 483,78 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 4. 2019 uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva k službě [anonymizováno] účet, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému službu [anonymizováno] účet s finančním limitem a žalovaný se mimo jiné zavázal hradit řádně a včas vyúčtované platby a nákupy provedené prostřednictvím účtu. Nedílnou součástí smlouvy je ceník žalobkyně. Žalovaný učinil prostřednictvím účtu transakce v hodnotě 17 550,96 Kč. Žalovanému vznikla povinnost v souladu se smlouvou uhradit žalobkyni rovněž poplatky za odložení splatnosti a poplatky z prodlení, neboť se s úhradou dostal do prodlení. Žalovanému tak vznikl dluh vůči žalobkyni ve výši 7 483,78 Kč představující dlužnou jistinu. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 21. 9. 2021, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. 6. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku podle § 1820 a násl. občanského zákoníku. 7. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku. 8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o [anonymizováno] účtu, která je svým obsahem smlouvou o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když žalobkyni nezaplatil za jednotlivé vyúčtované transakce a dostal se tak s úhradou dluhu do prodlení. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 9. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 7 483,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 483,74 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč. 11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.