17 C 87/2022-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se při přepravní kontrole provedené žalobkyní dne [datum] neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti cestujícího. Z titulu nezaplaceného jízdného a přirážek k jízdnému tak dluží žalobkyni celkem částku 1 520 Kč, konkrétně 1 x jízdné ve výši 20 Kč a 1 x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Svůj dluh žalovaná neuhradila, ačkoli byla před podáním žaloby o jeho úhradu právním zástupcem žalobkyně upomenuta. 3. Ke sdělení soudu, že je žalovaná omezená ve svéprávnosti, včetně oblasti uzavírání veškerých smluv a rozhodování v majetkové sféře, žalobkyně soudu sdělila, že požaduje, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jízdné a soudní poplatek 1 000 Kč s tím, že úhradu přirážky, nákladů řízení a zákonného úroku z prodlení po žalované nepožaduje. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Hmotně-právní opatrovník žalované Město Příbram soudu sdělil, že žalovaná nezpochybňuje skutečnost, že neuhradila žalobkyni jízdné a vyjádřil souhlas s tím, že žalovaná uhradí jízdné a soudní poplatek tak, jak navrhla žalobkyně. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] žalovaná využila ke své přepravě vozidlo hromadné dopravy na lince trolejbusu [číslo] přičemž cestovala bez platného jízdního dokladu, o čemž s ní bylo sepsáno hlášení o provedené přepravní kontrole. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně platí, že za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nemohla-li se žalovaná prokázat platným jízdním dokladem, vznikla jí tak povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1 500 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši celkem 1 520 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 6. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a podle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád, a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Podle ustanovení § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Nástupem žalované do vozidla byla mezi účastníky platně uzavřena přepravní smlouva, jejíž součástí byly smluvní přepravní podmínky, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné podle tarifu. Žalovaná svou povinnost nesplnila. Soud jí proto uložil v kontextu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. l o. s. ř.