18 C 5/2022-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 4 262,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na částku 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také tzv. souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč, jenž je součtem úroku za poskytnutí půjčky a poplatku za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr splátek. Úrok je vyčíslen za dobu trvání smluvního vztahu a jeho výše činí 1 295,84 Kč. Úplata za administrativní činnost a hotovostní výběr splátek činí 4 016,16 Kč, jde o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím půjčky. Administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání žadatele o půjčku v databázi a činnost pracovníků při zadávání dat do interního systému. Hotovostní výběr splátek představuje výběr jednotlivých splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaná se tak zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 13 312 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 256 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 3. 2006. Žalovaná však nehradila splátky půjčky řádně a včas. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradil 6 220 Kč Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 17. 8. 2009. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky stanovené na 25. 3. 2006 právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila na jistině půjčky částku 4 262,02 Kč a na dlužném poplatku 2 829,98 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo již žalovanou ničeho uhrazeno. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 4 262,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 6 187,78 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 262,02 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se dle svého tvrzení rozhodla nepožadovat po žalované dlužnou část poplatku. 2. V dané věci soud nařídil jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) a žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované ze dne 6. 1. 2021, z výpisu z poštovního podacího archu a z předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také jen jako„ věřitel“) smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalované částku 8 000 Kč, která jí byla v den podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli jistinu a zaplatit také další poplatky v souhrnné výši 5 312 Kč, v 52 týdenních splátkách po 256 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na 25. 3. 2006. Strany si sjednaly výši roční procentní sazby nákladů (dále jen„ RPSN“) ve výši 199,4 % ročně. Strany se rovněž dohodly, že jakékoli splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek, teprve po úplném uhrazení souhrnného poplatku na vlastní částku půjčky. Dále se strany dohodly, že nesplní-li zákazník včas povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno a byla také vyzvána k dobrovolnému plnění. Žalovaná uhradil celkem 6 220 Kč. 4. Žalobkyně tvrdila, že souhrnný poplatek zahrnoval jednak smluvený úrok ve výši 1 295,84 Kč, jednak úplatu za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr splátek 4 016,16 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by povaha souhrnného poplatku, jeho jednotlivé složky ani způsob jejich výpočtu byl předestřen žalované, resp. že by tato měla možnost se s ním seznámit, a samotná smlouva o půjčce o povaze souhrnného poplatku ani jeho složení ničeho neuvádí. 5. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], proto soud podle ustanovení § 3 028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), postupoval podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Podle § 657 občanského zákoníku, přenechává věřitel smlouvou o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odstavce 1 občanského zákoníku, při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 56 odstavce 1 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 52 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 559 občanského zákoníku, dluh musí být splněn řádně a včas. 6. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., o.z. Podle ust. § 1 879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1 880 odst. 1, 2 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 7. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce na částku 8 000 Kč, které byly žalované při podpisu smlouvy v hotovosti předány, a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl postoupen dluh v žalované výši. 8. Soud posuzoval ujednané smluvní podmínky ve smyslu shora citovaných ustanoveních, neboť v daném případě se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem, a dospěl k následujícímu závěru. Ze smlouvy o půjčce není zřejmé, jakým způsobem dospěl původní věřitel k výši souhrnného poplatku, rovněž z ní ani nevyplývá, co tento souhrnný poplatek představuje, z čeho se skládá. Žalobkyně sice na výzvu soudu doplnila tvrzení ohledně jednotlivých složek souhrnného poplatku, nicméně nebylo prokázáno, že by s povahou a obsahem souhrnného poplatku byla před uzavřením smlouvy o půjčce seznámena žalovaná jako spotřebitelka. Tím, že se žalobkyně z účasti u soudního jednání omluvila, se sama připravila o možnost poučení o doplnění potřebných tvrzení a důkazů podle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř. Není-li tedy z uzavřené smlouvy o půjčce zřejmé, jakým způsobem dospěl právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy o půjčce ke konkrétní výši souhrnného poplatku, z jakých jednotlivých složek se tento skládá a jakým způsobem souvisí s dohodnutou úrokovou sazbou, pak je uzavřená smlouva v této části nesrozumitelná a neurčitá, neboť není zřejmé jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen uhradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá stanovená úroková sazba za poskytnutí půjčky. Z tohoto důvodu shledal soud ujednání o souhrnném poplatku za absolutně neplatné. Jen na okraj soud považuje za nezbytné vyjádřit se i ke sjednané výši RPSN, která činila 199,4% ročně. Takto sjednaná výše ročních procentních nákladů je ve zcela nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům, tedy i toto ujednání soud považuje za absolutně neplatné. Shora uvedené však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že ujednání o souhrnném poplatku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na