6 C 154/2021-47 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 532 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl dne 12. 3. 2019 převezen do [nemocnice], [obec a číslo], kdy mu vznikla povinnost uhradit náklady s tím spojené, neboť po podrobení se testu na přítomnost návykových látek pomocí detekční sady DrugWipe 5S, a to stěrem z dutiny ústní s pozitivním výsledkem bylo provedeno lékařské vyšetření. Žalovanou částku představují náklady za vyšetření praktickým lékařem ve výši 256,75 Kč, vyšetření biologického materiálu ve výši 3 137,20 Kč a doprava žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 137,65 Kč Celkem žalobci vznikly náklady 3 532 Kč. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení. 3. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný se dne 12. 3. 2019 v 01:20 hodin coby řidič osobního automobilu [příjmení] [příjmení], [registrační značka], na výzvu hlídky Policie ČR v [obec a číslo], křižovatka ulic [ulice] a [ulice] podrobil testu na přítomnost návykových látek pomocí detekční sady DrugWipe 5S, a to stěrem z dutiny ústní s pozitivním výsledkem. Následně se žalovaný podrobil lékařskému vyšetření v [nemocnice], [obec a číslo], kdy bylo potvrzen pozitivní nález na amfetaminy/metamfetaminy a kanabinoidy. Žalovanou částku představují náklady za vyšetření praktickým lékařem ve výši 256,75 Kč, vyšetření biologického materiálu ve výši 3 137,20 Kč a doprava žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 137,65 Kč. Žalobci tak vznikly náklady ve výši 3 532 Kč. Žalobce nárok u žalovaného uplatnil výzvou ze dne [datum], a to v souladu s § 142a o. s. ř. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 3 věta prvá citovaného zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovanému v souladu se zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vznikla povinnost uhradit náklady na lékařské vyšetření, toxikologické vyšetření a na dopravu žalovaného k těmto vyšetřením, které za žalovaného uhradil žalobce. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 3 532 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Příbrami částku 1 000 Kč představující soudní poplatek za podanou žalobu, neboť žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Dle § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel (žalobce) v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek, nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Citované ustanovení upravuje tzv.„ přechod poplatkové povinnosti“. Žalobce byl v řízení ze zákona osvobozen, soud jeho návrhu vyhověl, žalovaný nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení a sám není od soudních poplatků osvobozen. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 3 532 Kč, kdy ve věci již byl vydán platební rozkaz. S ohledem na uvedené proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet podepsaného soudu soudní poplatek, který dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, činí částku 1 000 Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů (výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, tj. 600 Kč. 9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.