6 C 21/2022-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím, to je s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 268,75 Kč, tedy celkem částky 1 888,75 Kč s tím, že žalovaný se stal s účinností od 13. 6. 2017 poplatníkem televizního poplatku, a to na základě přihlášení do příslušné evidence. Měsíční výše televizního poplatku činí částku 135 Kč. Žalovaný nehradil televizní poplatky, v důsledku čehož mu vznikl dluh ve výši 1 620 Kč. Zároveň žalobce uplatnil také nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 268,75 Kč. 3. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, s účinností od června 2017. Dle citovaného zákona činí výše televizního poplatku 135 Kč měsíčně. Žalovanému vznikl dluh na televizních poplatcích v celkové výši 1 620 Kč. Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení vznikl žalobci nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 268,75 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 18. 5. 2021, kterou byl žalovaný v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), dále ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 6. Stran tvrzení žalobce o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci z titulu nezaplacených televizních poplatků celkem částku ve výši 1 620 Kč včetně příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 268,75 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 8. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do splatnosti, dostal se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 268,75 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z dvou paušálních náhrad po 100 Kč, tj. 200 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 400 Kč. Naproti tomu náhradu nákladů na zastupování advokátem soud žalobci nepřiznal, neboť tyto náklady nelze považovat za náklady účelně vynaložené (viz závěry nálezu [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a nálezu [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]). Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.