7 C 128/2022-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 394 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – [značka automobilu], [registrační značka]) se sjednaným pojistným ve výši 7 764 Kč s četností placení čtvrtletně, počátek pojištění byl sjednán na den 13. 8. 2020. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 4. 3. 2021. Za období od 13. 11. 2020 do 4. 3. 2021 vznikl žalované dluh na pojistném ve výši 2 394 Kč. Žalobkyně si dále uplatnila nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná do dnešního dne ničeho nezaplatila ani přes opakované urgence a předžalobní výzvu, která byla žalované zaslána dne 6. 1. 2022 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. V dané věci soud použil ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění dne 13. 8. 2020, kdy předmětem této pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – [značka automobilu], [registrační značka], se sjednaným ročním pojistným ve výši 7 764 Kč s četností placení čtvrtletně. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 4. 3. 2021 (žalovaná o zaplacení upomínán dne 11. 1. 2021 a dne 18. 4. 2021, zánik pojistné smlouvy žalované oznámen dopisem ze dne 14. 3. 2021). Za období od 13. 11. 2020 do 4. 3. 2021 vznikl žalované dluh na pojistném ve výši 2 394 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2022 soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterou byla žalovaná v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dle doručenky datové zprávy byla výzva odeslána žalované dne 6. 1. 2022. 5. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. 6. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně platit žalobkyni pojistné a pojistná smlouva tak zanikla. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle ustanovení § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., přísluší žalobkyni pojistné za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrná část sjednaného pojistného. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 8. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do splatnosti, dostala se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).