7 C 31/2022-31 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 401 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o ubytování, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému přechodné ubytování v ubytovací buňce [číslo] ve 3. patře budovy [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], k.ú. [obec] [obec], [územní celek], list vlastnictví [číslo] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, tedy ve stavbě ubytovacího zařízení na adrese [adresa žalovaného], jejímž vlastníkem je právě žalobkyně. Za ubytování a služby s ním spojené byla sjednána cena 6 405 Kč měsíčně, která byla splatná dle jednotlivých faktur. Žalovaný se dostal do prodlení s placením sjednaných úhrad za období: v měsíci listopad 2020 ve výši 5 208 Kč (částečná úhrada ve výši 1 1197 Kč) a dále za měsíc prosinec 2020 ve výši 6 405 Kč. Celkový dluh za ubytování a služby tak činil 11 613 Kč. Kauci složenou žalovaným ve výši 4 888 Kč žalobkyně použila dne 9. 3. 2021 na úhradu staršího nedoplatku za ubytování, a to ve výši 283 Kč (ubytování za září 2021) a ve výši 4 602 Kč (dluh za říjen 2020). Žalobkyně po žalovaném rovněž požaduje smluvní pokutu dle čl. 2 odst. 5 smlouvy o ubytování, a to ve výši 0,05% denně z částky 5 208 Kč od 6. 12. 2020 do 25. 10. 2021 a z částky 6 405 Kč od 4. 1. 2021 do 25. 10. 2021, tedy smluvní pokutu celkem ve výši 1 788 Kč. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil ani na základě předžalobní výzvu, která byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 9. 2019 uzavřena smlouva o ubytování, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému přechodné ubytování v ubytovací buňce [číslo] ve 3. patře budovy [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [anonymizováno], k.ú. [obec] [obec], [územní celek], list vlastnictví [číslo] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, tedy ve stavbě ubytovacího zařízení na adrese [adresa žalovaného], jejímž vlastníkem je právě žalobkyně. Za ubytování a služby s ním spojené byla sjednána cena 6 405 Kč měsíčně, která byla splatná dle jednotlivých faktur. Žalovaný se dostal do prodlení s placením sjednaných úhrad za období: v měsíci listopad 2020 ve výši 5 208 Kč (částečná úhrada ve výši 1 1197 Kč) a dále za měsíc prosinec 2020 ve výši 6 405 Kč. Celkový dluh za ubytování a služby tak činil 11 613 Kč. Kauci složenou žalovaným ve výši 4 888 Kč žalobkyně použila dne 9. 3. 2021 na úhradu staršího nedoplatku za ubytování, a to ve výši 283 Kč (ubytování za září 2021) a ve výši 4 602 Kč (dluh za říjen 2020). Z předžalobní výzvy ze dne 25. 10. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterou byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 25. 10. 2021. 4. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o ubytování celkem částku ve výši 13 401 Kč včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení. 5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle ustanovení § 2326 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle ustanovení § 2326 občanského zákoníku smlouvou o ubytování (přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do splatnosti, dostal se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to v kapitalizované ve výši 416,53 Kč podle zákonné sazby ročně z částky 5 208 Kč od 6. 11. 2020 do 25. 10. 2021, v kapitalizované výši 470,40 Kč podle zákonné sazby ročně z částky 6 405 Kč od 5. 12. 2020 do 25. 10. 2021, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 613 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 769,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 620 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) a. t. a z částky 1 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,50 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).