ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2022:7.C.4.2022.1 Datum: 2022-01-24 Předmět: zaplacení 9 234 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 9 234 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení celkem 9 234 Kč s odůvodněním, že se jedná o dluh dle smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků dne 2. 12. 2020. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 234 Kč s tím, že žalovaný se zároveň zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny tedy poplatek ve výši 1 000 Kč a sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru až do zaplacení. V případě nastolení splatnosti celého dluhu najednou, se úrok snižuje na 8% p. a. a připisuje se k jistině. Jeho celková výše dle žaloby činí 2 871 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a je tak v prodlení od 1. 4. 2021. Byla mu zaslána předžalobní výzva, na tuto nereagoval. Žalobkyně tak požaduje zaplatit žalovanou částku a rovněž si uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení.
2. V dané věci soud použil ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
3. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 12. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 234 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, přičemž žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj bankovní účet. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách s tím, že do konce každého kalendářního měsíce uhradí minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Dle bodu 5.1. smlouvy se pak žalovaný zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. ve výši 1 000 Kč. Strany si ve smlouvě (bod 6.1.) dále ujednaly, že žalovaný zaplatí z jistiny úvěru úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení s tím, že v případě, že se celý dluh stane splatným, zaplatí z jistiny úvěru sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok v daném případě činil 2 871 Kč a dle ujednání účastníků se stával součástí jistiny dluhu žalovaného. Žalobkyně v souladu se smlouvu zasílala žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru obsahující aktuální výši dluhu, výši minimální splátky a datum splatnosti. Žalovaný je v prodlení od 1. 4. 2021. Dle bodu 6.5. smlouvy se tak dluh stal bez dalšího splatným, neboť žalovaný byl v prodlení se splacením dluhu po dobu delší než 60 dnů. Předžalobní výzvou byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dluhu. Dle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalovanému dne 15. 6. 2021.
5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovaným jako spotřebitelem a žalobcem v postavení podnikatele, dopadají na právní úpravu této smlouvy též ustanovení § 1810 a násl. o. z. o spotřebitelských smlouvách.
6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. V daném případě byla listinnými důkazy prokázána důvodnost podané žaloby. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu spolu s poplatkem za čerpání úvěru. Jelikož se žalovaný dostal s placením peněžitého dluhu do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), dále 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 189 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
10. Soud pak v této souvislosti pouze dodává, že na danou věc při posuzování práva na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to na základě toho, že obdobné žaloby jsou tou samou žalobkyní ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.