9 C 144/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 4. 5. 2022 domáhala, aby jí žalovaný zaplatil neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč s přirážkou (smluvní pokutou) ve výši 1 500 Kč za cestování autobusem [číslo] dne 14. 4. 2021 bez platného jízdního dokladu a neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč s přirážkou (smluvní pokutou) ve výši 1 500 Kč za cestování autobusem [číslo] dne 25. 5. 2021 bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně, které byla pohledávka postoupena [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno], současně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 1 516 Kč ode dne 30. 4. 2021 do zaplacení a z dlužné částky 1 516 Kč ode dne 10. 6. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 14. 4. 2021 žalovaný využil ke své přepravě vozidel hromadné dopravy na autobusové lince [číslo] kterou provozuje právní předchůdkyně žalobkyně. Dále dne 25. 5. 2021 žalovaný využil ke své přepravě vozidel hromadné dopravy na téže autobusové lince. Při provedených přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž s ním revizor sepsal záznamy [číslo]; totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit přirážku 1 500 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Dne 30. 3. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 032 Kč. Žalovaný ji ani přes výzvu nezaplatil. 6. Spor mezi účastníky soud posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný tím, že ve dnech 14. 4. 2021 a 25. 5. 2021 cestoval autobusem, uzavřel s žalobkyní konkludentně (mlčky) smlouvu o přepravě osob dle § 2550 o. z., na základě které mu vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Při přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem, a proto mu dle smluvních přepravních podmínek vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč. Jízdné a přirážka byly splatné v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný je neuhradil, a dostal se tak do prodlení (§ 1970 o. z.). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, částku 3 032 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 516 Kč ode dne 30. 4. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 516 Kč ode dne 10. 6. 2021 do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 600 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 189 Kč, a soudního poplatku ve výši 400 Kč.