9 C 164/2022-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 5 888,35 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 24. 6. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě dané smlouvy byla žalovanému přenechána částka 9 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit úrok ve výši 1 610 Kč, odměnu za administrativní činnost 3 812 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu 2 653 Kč. Žalovaný však vrátila jen 6 590 Kč. Zbytek dluhu ani přes výzvu neuhradila. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. soud projednal věc při jednání dne 24. 11. 2022 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovaným dne 24. 6. 2019 smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne vyplacena částka 9 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal peníze vrátit včetně úroku ve výši 1 610 Kč, odměny za administrativní činnost 3 812 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu 2 653 Kč, a to v 60 týdenních splátkách, kdy výše první až předposlední činila 285 a poslední 260 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný vrátil 6 590 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Dle výzvy ze dne 30. 1. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení 29 360,07 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu, dle podacího lístku dopis odeslala žalovanému dne 24. 2. 2022. 6. Žalobkyně jen obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Údaje vyplněné v zákaznické kartě však nebyly doloženy žádnými listinami (např. výplatní páskou, nájemní smlouvou, apod.). Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 24. 11. 2022, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o úvěru uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. 8. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo na vrácení jistiny. Soud proto žalobě vyhověl jen v rozsahu nevrácené jistiny, tj. částky 2 410 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ode dne 2. 3. 2022 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem ze dne 30. 1. 2022, který mu byl odeslán dne 24. 2. 2022. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne 1. 3. 2022. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 10 dní od doručení dopisu. Žalovaný tak byl povinen vrátit jistinu nejpozději dne 11. 3. 2022. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl. Lhůtu k plnění určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení mu však nevznikly.