13 C 124/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Žalobu odůvodňovala tím, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva na byt na dobu určitou od [datum] do [datum]. Měsíční nájemné činilo 5 000 Kč. Žalovaná však nájem nezaplatila ani po výzvě v měsících [číslo] až [číslo]. Žalovaná částka je složena ze tří dlužných nájmů a z poplatku z prodlení ve výši 375 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od [datum] do [datum]. Předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v obci [anonymizováno]. Měsíční nájemné bylo sjednáno na částku 5 000 Kč a splatné bylo k 15. dni příslušného měsíce. Za každý započatý měsíc prodlení si strany ujednaly poplatek z prodlení ve výši 125 Kč (vyplývá ze Smlouvy o nájmu bytu). Žalovaná se dostala s prodlením plateb nájemného za měsíce [číslo] až [číslo]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byla vyzvána k zaplacení dlužného nájemného (vyplývá z předžalobní výzvy). 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, coby pronajímatelkou, a žalovanou, coby nájemkyní, byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § [číslo] a násl. a ve spojení s ustanovením § 2235 až § 2241 občanského zákoníku (zvláštní ustanovení o nájmu bytu a domu). 5. Dle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 7. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě jako takové se žádným způsobem nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 15 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] (datum následující po datu splatnosti) do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] (datum následující po datu splatnosti) do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] (datum následující po datu splatnosti) do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do splatnosti, dostala se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. pak k rukám právního zástupce žalobkyně.